|
Důvěryhodnost
U Alláha hledám
ochranu před Satanem prokletým. Ve jménu Alláha, Slitovného, Milosrdnėho.
Všechny modlitby a požehnání ať jsou pro našeho učitele, nejvznešenějšího
Proroka Muhammada (SAWS - sallalahu alejhi wa salam - mír a požehnání atˇje s
ním). Chválíme Alláha a děkujeme Mu, hledáme u Něj pomoc, vedení a
odpuštění. Hledáme ochranu u Alláha před zkažeností našich duší a hříšností
našich skutků. „ Ten, koho Alláh vede, ten po správné cestě kráčí,
avšak pro toho, komu Alláh dal zbloudit, nenajdeš ochránce ani průvodce žádného.“
(PSK, 18:17)(1).
Způsob chování, o
kterém budeme dnes hovořit, se jmenuje Důvěryhodnost.
Mnoho lidí rozumí tomuto pojmu poněkud povrchně. Člověk může říci: „ Jsem
důvěryhodný. Nemohu si vzít něco, co není mé, a když mi někdo něco svěří, musím
mu to vrátit. Takto jsem byl vychován.“ Většina z nás sdílí tento dojem o
důvěryhodnosti. Nicméně, já se chci nyní věnovat obsáhlejšímu a hlubšímu
významu tohoto pojmu.
Začněme s verši a
několika hadísy (výroky Proroka Muhammada) zabývajícími se tímto způsobem
chování. Nejdříve bych se vás ale rád zeptal; co je opakem důvěryhodnosti? Je to
zrada; vlastnost všemi nenáviděná.
Alláh praví, v
překladu: ,,Vy, kteří
věříte! Nezrazujte Boha ani posla, vždyt byste zradili vědomě důvěru, která je
vám dána!''(PSK, 8: 27).V
tomto verši nás Alláh varuje, abychom Ho neklamali a nezradili Jeho důvěru,
kterou nás obdaroval. Kdo by věřil, že je někdo schopen zradit Alláha? A jak je
to možné? Ano, je to možné porušováním Jeho příkazů. My všichni jsme pověřeni
Alláhem, abychom dodržovali Jeho příkazy. Vidíte, jak se náš pojem
důvěryhodnosti rozšiřuje více a více!
Dále je od věřících
požadováno, aby nezradili Proroka (SAWS) (2). A jak je možné ho zradit? Tím, že
člověk zná Prorokovu Sunnu (způsob
života),
ale přesto se jí neřídí a nepředává jí lidem dál. Toto je považováno za zradu
vůči Prorokovi (SAWS). Důvěryhodnost je opravdu těžké získat!
Alláh praví, “Bůh
vám přikazuje, abyste vraceli svěřené majetky jejich vlastníkům …”(PSK, 4:58).
V následujících odstavcích se dozvíme, co patří do svěřeného
majetku;
všimněte si, že mluvím v množném čísle. Budeme také diskutovat o vlastnících.
Důvěryhodnost neznamená jen vrácení půjčených peněz nebo jiného předmětu, který
vám byl svěřen; důvěryhodnost má poněkud širší význam.
Zde je několik
Ahadíth - hadísů (mn.č. od Hádith) o důvěryhodnosti:
Ibn-Majah uvádí:
„Pět modliteb, od jedné páteční polední modlitby ke druhé a vrácení svĕřeného
majetku, jsou odpuštĕním hříchů (vykonaných od pátku do pátku). (3)
Stejný hadís (výrok
Proroka Muhammada, j.č.) byl vyprávěn podobně Abu-Hurairou: „Pět modliteb, od
jedné páteční polední modlitby ke druhé, jsou odpuštěním hříchů (z období mezi
pátečními modlitbami), pokud se nejedná o velké hříchy. (4)
Podle vyprávění
Ibada Ibnul-Sameta, Alláhův Posel (SAWS) pravil: „ Zaruč se mi, že uděláš šest
věcí a já ti zaručím Ráj; mluv vždy pravdu, dodrž slovo, které jsi dal, vykonej
to, čím jsi byl pověřen, ochraňuj své intimní části (od hříchu), odvratˇsvůj
zrak (pozn překl.: odvratˇ pohled v situacích, kdy se nesluší se dívat) a nikomu
neubližuj“ (5). Kolik z těchto šesti požadavků dodržujete vy?
Alláhův Posel
(SAWS) řekl: ‚,Když Alláh chce zahubit služebníka, zbaví ho nejprve cudnosti (Haia).
Bez cudnosti ho shledáš pohrdáníhodným. A když ho shledáš pohrdáníhodným, bude
zbaven poctivosti. Bez poctivosti ho shledáš falešným. A když ho shledáš
falešným, bude zbaven slitování. Bez slitování ho neshledáš ničím jiným než
prokletým a zatraceným člověkem. (6)
A opravdu, význam
výše uvedeného hadísu je v našich každodenních životech zjevně přítomný. Vidíme
pohrdáníhodnou osobu, která, když je zbavena čestnosti, se stává falešným
člověkem! Nikdy nebuďte jedním z těchto lidí. Tyto zkaženosti jsou jako řetězová
reakce; jedna vede k druhé. Mezi obsáhlými ahadíth Proroka Muhammada (SAWS) je
jeden, který hovoří o přímluvě. Prorok (SAWS) zde mluví o tom, jak lidé budou
přecházet Sirát(7) v Den Zmrtvýchvstání. Když člověk začne přecházet Sirát, před
jeho očima se náhle zjeví Důvěryhodnost a Příbuzenské svazky. Na Alláhův příkaz
budou stát z obou stran Sirátu. „Vrátil jsi, co jsi mi dlužil?“, zeptá se
Důvěryhodnost. Takže tato otázka ti bude položena, než ti bude dovoleno se
posunout po Sirátu.
Proto se drž víry;
jinak se staneš nevěrným vůči Alláhovi i vůči jeho Poslu (SAWS). Ó sestro, víš,
že se stáváš nevěrnou vůči Prorokovi (SAWS), jestliže nenosíš Hijáb (8). A ty
bratře, víš, že se stáváš nevěrným, když se nesnažíš vykonávat své modlitby v
mešitě? Alláh praví: „Vy, kteří
věříte! Nezrazujte Boha ani posla, vždyť byste zradili vědomě důvěru, která je
vám dána.” (PSK, 8:27).
Konáš-li tak vědomě, nikoliv z neznalosti, stáváš se nevěrným.
Abu-Huraira
vyprávěl, že Alláhův Posel (SAWS) pravil: ,,Pokrytec má tři znamení: když
promluví, tak lže, když nĕco slíbí, tak to nedodrží a když je mu nĕco svĕřeno,
tak zradí. (9) Tyto rysy nejsou vlastní pouze pokrytcům, kteří žili za časů
Proroka Muhammada (SAWS), jako Abdullah Ibn-Saloul. Tyto rysy jsou odvozeny ze
způsobu chování; mnohem zákeřnĕjší formy pokrytectví.
Všimnĕte si, že
Prorok Muhammad (SAWS) neřekl, že pokrytec je člověk, který nevykonává modlitby
nebo něco obdobného. Pouze identifikoval výše zmíněné znaky pokrytectví. Pokud
má člověk i pouze jeden z nich, měl by se hodně snažit se ho zbavit. Anas
Ibn-Malik zaznamenal: „Zřídkakdy nám Prorok Muhammad (SAWS) kázal bez toho, aby
neřekl: Nemá víry ten, kdo není důvěryhodný a není náboženství pro toho, kdo
nedokáže dodržet slib. (10) Tento hadís je mimořádně znepokojující.
Znamená to tedy, že
člověk, kterému se nedá důvěřovat, nemá víru? Samozřejmě, že ne. Znamená to, že
pokud se nestane důvěryhodným, jeho víra se nikdy neucelí, atˇje sebevíce
pokorný při vykonávání modliteb nebo výčitkami svědomí hořce pláče či vykoná
Hajj či Umru (cesta do Mekky) nesčetněkrát.
Snažím se
nashromáždit co nejvíce ahadíth ve snaze probudit ve vašich duších opravdový
smysl a hodnotu důvěryhodnosti. Slibme Alláhovi, že nebudeme proradní ani
nevěrní, atˇse děje cokoliv.
Abu - Huraira
vyprávěl, že Prorok Muhammad pravil: „Vraťte peníze tomu, kdo si je u vás uložil
a nezraďte toho, kdo zradil vás. (11) Co se týče důvěryhodnosti, neexistují
žádné střední cesty. Představte si, že si od vás někdo půjčí tři tisíce korun,
pak vás ale zradí a odmítne vám je zaplatit zpátky. Poté se stane, že vás někdo
pověří, abyste předali nějaké peníze té samé osobě. Co byste dělali? Myslíte
si, že máte právo si ponechat tyto peníze jako odškodné? Zradíte ho, protože on
zradil vás? Rozhodně na to nemáte právo. Nejprve mu předejte jeho peníze a pak
ho požádejte o vaše. Bratři a sestry, toto je přísné islámské právo.
Když se muslimové
rozhodli emigrovat z Mekky do Medíny, nevěřící z Kurajšovců jim zabavili veškeré
peníze a majetek. Muslimové byli vyhoštěni ze svých domovů a kromě oblečení,
které měli na sobě, jim nic jiného nezbylo. Ale i přesto Prorok Muhammad (SAWS)
vrátil těmto nevěřícím to, co jim patřilo. Abdullah Ibn Amr Ibnul-Aas
zaznamenal, že Prorok Muhammad (SAWS) pravil: „Pokud máte tyto čtyři dobré
vlastnosti, nemusíte mít obavy, že vám něco uniklo v tomto životě. Tyto dobré
vlastnosti jsou: ohlídání toho, co vám bylo svěřeno, pravdomluvnost, dobré
chování a jídlo za dobré peníze (jídlo koupené z poctivě vydělaných peněz -
pozn. překladatele.) (12)
A proto není žádná
náhoda, že dvě nejvznešenější vlastnosti Proroka Muhammada (SAWS), i před tím,
než ho Alláh oslovil, byly pravdomluvnost a důvěryhodnost. Proč? Protože mají
vysokou hodnotu, hlavně předtím, než se stal Prorokem.
Po ukončení jeho
Hajje na rozloučenou Prorok Muhammad (SAWS) pravil: „ Ó Alláhu! Budˇtomu
svědkem. Je povinností pro zde přítomné aby to (mou misi) předali těm, kteří zde
přítomni nejsou, protože je možné, že ten, komu to bude sděleno, tomu porozumí
lépe, než ten, kdo je zde přítomný a kdo to bude sdě lovat. ''(13)
Ó sestro, vzpomínáš
si na ten řetízek, který sis vypůjčila od své kamarádky a dosud jsi ho
nevrátila? A ty bratře, pamatuješ si na to tričko, které sis vypůjčil od
kamaráda a nikdy ho nevrátil? Všimněte si, jak Prorok Muhammad (SAWS) tuto
otázku zdůraznil. V jednom z Prorokových hadísů Prorok řekl jednomu beduínovi,
který se zeptal na Den zúčtování: „Až se poctivost vytratí, pak čekej, že přijde
Poslední Hodina“ (14). Umíte si to představit? Je to jedno ze znamení, že se
blíží konec světa! Poctivost se nám jeví jako něco přirozeného, jako slunce,
měsíc a nebe! Až se slunce a měsíc ztratí, pak nastane konec světa. Obdobně, až
se důvěryhodnost vytratí, potom nám může být jasné, že se blíží konec světa. Ve
stejném hadísu - „ Bedouín řekl, „ Jak může dojít k tomu, že se vytratí?“ Prorok
Muhammad (SAWS) řekl: „Až se vláda nebo moc dostane do rukou nesprávné osoby,
pak čekej, že přijde Hodina (Den Soudu)“.
Druhy Důvěry
(záležitosti, na které se důvěryhodnost vztahuje):
Peníze a
svěřené majetky:
Džabir dosvědčil,
že slyšel, jak Prorok Muhammad (SAWS) říká: „Muslim je ten, jehož ruky ani
jazyka se Muslimové nemusí obávat. (15). Chceš-li vědet, zda si zachováváš
čistou víru, rozhlédni se kolem sebe; atˇse přesvědčíš, zda ti lidé důvěřují
nebo ne. Čím více ti lidé důvěřují ohledně svých peněz, života či sebeúcty, tím
čistější je tvá víra.
Ještě než se Prorok
Muhammad (SAWS) vydal na hidžru (hidžra - putování z Mekky do Medíny),
dbal na to, aby vrátil lidem to, co si u něj uložili. Nechal Aliho Ibn
Abu-Taliba, aby za něj vrátil všechny věci a teprve, až tak učiní, aby se vydal
za ním do Medíny. I přesto, že se nevěřící v Mecce horlivě snažili Proroka
Muhammada (SAWS) zavraždit, on trval na tom, že jim musí vrátit vše, co si u něj
nechali. Všimněte si, do jaké míry musíme být my - jako muslimové - důvěryhodní.
Když Omar
Ibnul-Khattab (RA) (16) dobyl město Al-Mada’en, oplývalo poklady, které patřily
Césarovi a Kesrovi. Všechny poklady byli nahromaděny a dopraveny k Omarovi (RA)
do mešity. Když tam Omar (RA) vstoupil, mešita byla plná těchto pokladů. Našel
tam dokonce i malé prsteny a kamínky, které se odštěpily ze šperků. Omar
zaplakal a pravil: „Ti, kdo přinesli tyto poklady, jsou skutečně poctiví“. Ano
jsou. Přinesli dokonce i ty nejdrobnější kamínky, které vypadly ze šperků. Toto
je pravý význam důvěryhodnosti.
Na druhé straně, i
když nechtíc, často ztrácíme malé věci: knihy, řetízky, sešity ... atd. I tyto
malé věci vám byly svěřeny. Co řeknete Alláhovi, až se s ním setkáte, na to, že
jste nevrátili kamáradovi 50 kazet, které jste si půjčili? A co je horší je, že
v Den Soudu vás vlastník těchto věcí o ně může požádat, i přesto, že tak
neudělal ve svém životě. V tomto případě mu budete muset zaplatit ze svých
dobrých skutků. Proto se opravdu snažte, abyste vrátili i maličkosti.
Poctivost při
prodeji, nákupu nebo výkonu práce
Prorok Muhammad
(SAWS) pravil: „Upřímný a poctivý obchodník bude v Den Zmrtvýchvstání mezi
Proroky, pravdomluvnými lidmi a mučedníky. (17) Obchodník tedy může být
společníkem Proroka Mojžíše (AS) (18), Ježíše (AS) a Muhammada (SAWS) v Ráji jen
proto, že byl poctivý v průběhu celého svého života.
V dnešní době si
doktor může vyžádat zbytečný rentgen pro pacienta nebo ho poslat na testy jen
proto, že on i rentgenové pracoviště z toho mají vzájemný zisk. Tímto tento
doktor klame svého pacienta.
Automechanik, který
vám vymění starší autodíly za nové i přesto, že ty původní byly ještě funkční,
je věru nedůvěryhodný. I přesto, že si to většina z nás neuvědomuje, i na tyto
malé věci se vztahuje důvěryhodnost. Ve stručnosti každý, kdo využívá svého
povolání k tomu, aby z toho neprávem těžil, je nedůvěryhodný člověk.
Přesto ale existuje
několik příkladů důvěryhodných muslimů; třeba tenhle: zamyslete se nad tím, jak
se Islám rozšířil po Asii. Jak k tomu došlo? Stalo se tak vlastně díky
obchodování. Čestný muslim jezdil do Asie, aby poctivě nakupoval a prodával.
Pokaždé upozornil kupujícího na všechny nedostatky, které jeho zboží mělo v
případě, že si toho kupující nevšiml sám. Lidé se poté ptali na jeho náboženství
a když jim řekl, že je to Islám, sami pak toto náboženství přijali. Mnoho asiatů
přijalo Islám díky poctivosti některých muslimských obchodníků. Opravdu - byla
to poctivost, která představila Islám Asii.
Udržení
tajemství
Prorok Muhammad
(SAWS) řekl: „Jestliže jeden muž vypráví něco druhému a dívá se kolem sebe, aby
se ujistil, že je nikdo neposlouchá; pak to, co říká, je Důvěra (to, co mu bylo
řečeno, mu bylo důvěryhodně svěřeno do opatrovnictví; je to tajemství - pozn.
překladatele) (19). To znamená, že když si s vámi budu povídat na jakékoliv
téma a nejprve se rozhlédnu kolem sebe, abych se ubezpečil, že mě nikdo jiný
neslyší, taktedy to, co vám povím, je tajemství, kterým vás pověřuji a musíte to
tak brát, i kdybych neřekl, že to je tajné. Nemusím říkat, že to je tajemství,
protože z mého ztišeného tónu a rozhlížení se kolem je jasné, že nechci, aby to
někdo jiný slyšel.
Někdo by mohl říci:
„ On mi ale neřekl, že to je tajemství. Kdyby to byl řekl, já bych to býval
neprozradil“. Nicméně, Prorokova (SAWS) slova, ohledně této záležitosti, jsou
jasná. Řekl: „...a dívá se kolem sebe, aby se ujistil, že je nikdo
neposlouchá...“ Už jen tím, že naznačuje, že nechce, aby někdo poslouchal,
upozorňuje na to, že to je tajemství.
Abu-Sa´id Al-Khudri
(RA) (20) zaznamenal, že Alláhův Posel (SAWS) pravil: „Nejhanebnější z lidí v
očích Alláhových v Den Soudu je muž, který vstoupí ke své manželce a ona
vstoupí k němu (intimně) a on pak rozhlásí její tajemství (hovoří o intimnostech
s ní) (21). Všichni víme, jak to dopadá, když se muž a žena rozvedou! Všude se
šíří nekonečné skandály. Obě strany tímto porušují své sliby vůči Alláhovi.
Proto v Den Soudu budou přísně potrestáni. Vidíte, jak tvrdý je trest pro
rozvedený pár, který je proradný! Co si potom myslíte o proradných manželech?
Partner, který prozradí tajemství toho druhého, se zajisté dopouští zrady. On
nebo ona jsou bezpochyby nevěrní jak vůči Alláhovi (AWJ) (22) tak vůči svému
partnerovi či partnerce. Pozor! Proradnost vede ke zničení upřímných rodinných
pout.
Důvěryhodnost
a ženy
Mnoho mladých mužů
dnes jedná se ženami s nekalými umýsly. Zamyslete se nad příkladem Mojžíše (AS)
zmíněného v kapitole Al-Qasas. Alláh (SWT) (23) praví: „Když dospěl
k napajedlu v zemi Madjan, nalezl u něho skupinu lidí stáda napájející a nalezl
vedle nich dvě ženy, jež držely se stranou; i zeptal se jich: "Co je s vámi?"
Odpověděly: "Nemůžeme napojit, dokud neodejdou tihle pastýři, a otec náš je
stařec věku vysokého.
I napojil Mojžíš
pro ně stádo jejich, potom se uchýlil do stínu …."
(PSK, 28: 23-24).
Poté se dozvídáme, co jedna z těchto dívek později řekla svému otci:
"Otče můj, najmi
jej jako pastýře, neboť nemůžeš najmout lepšího než tohoto muže silného a
spolehlivého." (PSK, 28: 26).
Tento příběh
ztělesňuje islámský opatrný přístup při jednání se ženami. Při jednání s nimi by
se měla udržovat určitá rovnováha. Ta se nachází mezi přísným zákazem a
nadměrnou intimitou. I přesto, že Mojžíž (AS) začal mluvit jako první, byl
velice zdvořilý a odvrátil svůj pohled. „Co je s vámi?“ zeptal se.
Nezačal vykládat a ani se nepředstavil; naopak byl velice stručný a mluvil k
věci. Dívky také odpověděly velice stručně a zdvořile. Rychle napojil jejich
stádo a „... uchýlil se do stínu“. Všimněte si, jak znamenité jsou výrazy
v Koránu . „Uchýlil se“ poukazuje na to, že to byl on, kdo byl plachý.
Dokončil svou práci a hned odešel. Když pak tyto dívky o Mojžíšovi mluvily se
svým otcem, nazvaly ho spolehlivým.
Je to vlastně
proto, že žena díky svému instinktu dokáže odhadnout muže, který s ní jedná. Z
jeho pohledu pozná, do jaké míry je k ní upřímný a do jaké míry ochrání její
čest. Pamatujte na tento příklad, když jednáte se ženami.
Důvěryhodnost
a manželky
Pod tímto titulkem
se snažím oslovit ten typ manžela, který si myslí, že tím, že se ožení se ženou,
ji vlastní a má právo s ní zacházet špatně. Jsi důvěryhodný vůči své manželce?
Víš o tom, že ona je jednou z věcí, které ti Alláh svěřil a na které se tě bude
ptát? Zapoměl jsi, že sňatek je závazek mezi vámi dvěma? Zapoměl jsi, že svým
podpisem jsi oprávněně přijal tuto ženu pod svou ochranu? Alláh praví, v
překladu: „..... a ony od vás již přijaly
závazek pevný?“ (PSK, 4:21).
Tento závazek je slib manželský a je to jediný závazek, který Alláh popisuje
jako svatý. Jeho důležitost pramení z mužské zodpovědnosti za ženu;
zaručení, kterým byl pověřen za prvé Alláhem a za druhé jejím otcem.
Manžel, který svou
ženu bije a také manžel, který své ženě brání v navštěvování jejich rodičů, je
bezpochyby proradný. Její rodiče mu ji svěřili a on je nesmí zklamat. Mnoho
manželů si myslí, že tím, že dovolí svým ženám navštěvovat rodiče, jim uštědřují
laskavost! Naopak, podle Islámu je to plné právo ženy a jejich rodičů . Na
druhou stranu, ženě je svěřena manželova čest. Neměla by tedy dovolit cizím
lidem, aby vstoupili do jejich domu, když on není doma kromě těch, kterým to
manžel dovolil. Měla by být poslušná a měla by se hodně snažit vychovávat jejich
děti podle toho, jak on si přeje.
Důvěryhodnost
dětí
Mladíci a slečny,
které berou peníze svým rodičům bez jejich vědomí, jsou proradní. Bezpochyby tak
podvádí své rodiče, ať se jedná o jakkoliv malou částku. Alláh (SWT) praví:
„...vcházejte do domů
svých předními dveřmi...“ (PSK, 2:189).
Také dívka, která má vztah s nějakým mužem za zády svých rodičů, je klame.
Stejně tak chlapec, který má vztah s dívkou za zády jejích rodičů, klame rodiče
této dívky. V Den Soudu si dívčini rodiče budou stěžovat Alláhovi. A co když
byla tato dívka chlapcova sousedka? Trest bude o to tvrdší.
Anas Ibn-Malik
řekl: „ Dejte si pozor! Hřešíte a myslíte si, že vaše hříchy jsou nepatrné a
lehounké jako vlásek, zatímco v dobách Proroka Muhammada (SAWS) se tyto hříchy
považovaly za smrtonosné.“ Poslechněte si Alláhova slova: “…a považovali jste
to za nicotné, zatímco u Boha je to nesmírné.“ (PSK, 24:15).
Rozšiřme si více
naši definici důvěryhodnosti a řekněme: „ Důvěryhodnost je ochraňování všech
požehnání, které nám byly Alláhem dány. Vaše štěstí a také členové vaší rodiny
nejsou ničím jiným než projevem důvěry, který se musí splatit.
Tvé děti ti byly
svěřeny. Vychoval jsi je tedy dobře? Neříkej: „Zajisté, vychoval. Stály mě hodně
peněz“; protože toto je vlastně jejich výživné. Tvá opravdová povinnost je
vychovat je v souladu se zásadami Islámu.
Tvé zdraví, nebylo
ti také svěřeno? Ó vy kuřáci, nezrazujete tuto důvěru, která vám byla svěřena?
Neříkejte mi, že kouření ještě nebylo prokázáno haram (zakázané) a že je to jen
nenáviděný zvyk. A i kdyby, nemyslíte si, že provozování tohoto nenáviděného
zvyku se rovná alespoň jednomu zakázanému skutku? Musíte si uvědomit, že zdraví
je důvěra. Tím, že se nestaráte o své zdraví, jste nedůvěryhodní.
A co vaše oči?
Nebyly vám také svěřeny? Díváte-li se tedy na zakázané věci, nezrazujete tak
tuto důvěru? Váš jazyk vám byl také svěřen. A ty sestro, není tvůj krásný
obličej projevem důvěry? A tvé vlasy také? Neměla by ses o ně postarat tím, že
je zahalíš? Nenařídil ti Alláh, aby sis zahalovala vlasy, paže a nohy? Rád bych,
abyste všechny tyto důvěry dodržovali, protože na ně budete dotazováni.
Opravdu nepřeháním.
Poslechněte si tento hadís Proroka Muhammada (SAWS): „Služebník Alláhův bude v
Den Soudu stát tak dlouho, dokud nebude dotázán na své roky a jak je strávil, na
své znalosti a jak je využil, na své jmění - jak je získal a za co je utratil a
na své tělo; co s ním dělal. (24).
Důvěra a
ochrana Islámu
Toto je vskutku
nejdůležitější důvěra ze všech. Jsi zodpovědný za Islám a budeš na něj dotazován
v Den Soudu. Opravdu sis čítával Korán? Navštěvoval jsi hodiny, kde se učilo o
tvém náboženství? Snažil ses vést tvé drahé na cestu k Alláhovi? Ibn-Taymiah
řekl: „Nemyslete si, že důvěryhodnost spočívá v používání hektolitrů vody na
obřadnou očistu (wudhu) a pak modlení se v kazatelně. Důvěryhodnost znamená
prosazování tohoto náboženství a jeho sdělování jiným.''
Alláh praví, v
překladu: „Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete
vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věříte v Boha.“ (PSK, 3: 110).
Proč jsme považováni za dobročinný národ, který byl darován lidstvu? Ve
skutečnosti je to proto, že vyžadujeme dobročinnost a zakazujeme zločiny.
Nicméně co nás začleňuje do tohoto společenství muslimů (Ummah)?
Nesete opravdu na svých ramenou zodpovědnost za toto náboženství? Nemyslete si,
že tato zodpovědnost leží jen na náboženských učitelech. Vy také máte bezpochyby
svůj podíl. Vaše zodpovědnost je předávat tato má slova, která teď slyšíte, svým
přátelům, snoubence, snoubenci, vašemu otci, atd. Měli byste tak činit co
nejzdvořilejším a nejvhodnějším způsobem. Islám je zodpovědností pro každého
muslima. V Den Soudu na to bude každý muslim dotazován.
Nyní znáte všechny
druhy důvěry a jak je všechno v našem životě považováno za důvěru. Je to velmi
těžké břemeno, že ano? Poslechněte si tato Alláhova slova: „Nabídli jsme břemeno
víry nebesům, zemi i horám, ale ony odmítly je nésti a zalekly se ho; a vzal je
na sebe člověk, ačkoli je nespravedlivý a nevědomý.“ (PSK, 33: 72).
Verš, který jsme všichni už hodněkrát slyšeli. Nebesa, země i hory odmítly nést
Víru, protože je příliš těžká!
Je toho víc než
dost, když všechna požehnání, která nám Alláh uštědřil, jsou považována za
důvěru; naše náboženství, manželky, bohatství.....
Alláh (SWT) dále
říká: „Bůh
potrestá pokrytce, muže i ženy, a modloslužebníky a modloslužebnice, (ti, kteří
přičleňují jiné s Alláhem) ale přijme pokání věřících mužů a věřících žen, vždyť
Bůh je odpouštějící, slitovný.“ (PSK, 33:73)
(těch, kteří
přijmou zodpovědnost a ochraňují důvěry svěřené Alláhem podle Jeho Vůle).
Doufám, že se váš
koncept důvěryhodnosti nyní rozšířil a budete opatrnější v uchovávání všeho
svěřeného. Ať nám všem Alláh pomáhá v uchovávání toho, čím jsme byli pověřeni.
1)
PSK - překlad Svatého Koránu.
2)
SAWS - sallalahu alejhi wa salam - ať je s ním Alláh spokojen.
3)
3)
Věrohodný hadíth, zaznamenal Ibn-Majah, kniha Očisty, kniha 106, stránka/číslo
87, vyprávěl Abu-Ayub al- Ansari
4)
Věrohodný
hadís zaznamenán Muslimem v v Al-Jame’ al-Sahih, kniha 002, Číslo 0448,
vyprávěno Abu-Hurairou
5)
Dobrý hadís, zaznamenán Al-Albanym, Sahihul-Jamie, strana nebo
číslo : 1018,
vyprávěno Ibada Ibnul-Sametem
6)
Zaznamenáno Ibn-Majahem - Kniha 27, stránka/číslo
589, vyprávěno Ibn-Omarem
7)
Most, který vede z místa, kde lidé vstanou z mrtvých a budou souzeni, přímo
do Ráje. Dole pod mostem je Peklo.
8)
Hidžáb: doslova - zahalení. Popisuje zahalování těla
z důvodu úcty a skromnosti. Je to také předepsaný systém postojů a chování
týkající se cudnosti.
9)
Věrohodný hadíth zaznamenán Muslimem v al-Jame al-Sahih, Kniha Víry. Kniha 001,
číslo 0112, vyprávěl Abu-Huraira
10)
Dobrý hadís zaznamenán Al-Baghwim z Vysvětlení
Sunna, Strana nebo číslo 1/100, vyprávěno Anas ibn-Malikem.
11)
Zaznamenáno Abu-Dawoodem v Suna Abu-Dawood, kniha 23, Výplata. Hadís
číslo 3528.
12)
Věrohodný
hadís zaznamenán Al-Albanym. Série věrohodných hadísů, strana nebo číslo 733.
13)
Věrohodný hadís zaznamenán Bukharim v al-Jame al-Sahih, část 9, kniha 88, číslo
199. Vyprávěl Abu-Bakr.
14)
Věrohodný hadís zaznamenán Bukharim v al-Jame al-Sahih, část 1, kniha 3, číslo
56. Vyprávěl Abu-Huraira.
15)
Věrohodný hadís zaznamenám Muslimem v al-Jame al-Sahih, kniha 001, číslo 0065.
16)
RA
= radia Allahu Anhu = ať je s ním Alláh spokojen.
17)
Dobrý hadís zaznamenán Al-Albanym v Sahihul - Targheebu,
číslo nebo strana
1783, podle svědectví Abdullah Ibn-Omara.
18)
AS
= Alejhi salam = Mír s ním.
19)
Dobrý hadís zaznamenán Al-Albanym v Sahih Ibu-Dawoodu,
číslo nebo strana
4867, podle svědectví Džábera Ibn-Abdullahy.
20)
Ať
je s ní/ním Alláh spokojen.
21)
Sahih Muslim, Kniha Manželství, Kniha 008,
Číslo 3369.
22)
AWJ
= Aza-Wa-Džál
= On je
Slávyplný
a Velkolepý.
23)
SWT = Suhanahu wa Ta’ala = On je
Slávyplný a
Povýšený.
24)
Věrohodný
hadís zaznamenán Al-Tirmidhim, číslo 407, Vyprávěno Abu-Barzahem Ibn Ubayd
al-Aslamim.
AmrKhaled.net
©Všechna práva vyhrazena.
Tento článek může být publikován a
reprodukován pro soukromé účely za podmínky, že je uveden původní pramen. Pro
všechny ostatní účely musíte obdržet výslovný písemný souhlas od administrátorů
těchto webových stránek. Pro další informace kontaktujte:
management@daraltarjama.comt
|