Česky
    Způsoby chování
    Ráj v našich domovech
Důvěryhodnost
Languages>Česky>Způsoby chování
التقيم الحالى لهذا المقال بناء على 0 رأى

Důvěryhodnost

 

U Alláha hledám ochranu před Satanem prokletým. Ve jménu Alláha, Slitovného, Milosrdnėho. Všechny modlitby a požehnání ať jsou pro našeho učitele, nejvznešenějšího Proroka Muhammada (SAWS - sallalahu alejhi wa salam - mír a požehnání atˇje s ním). Chválíme Alláha a děkujeme Mu, hledáme u Něj pomoc, vedení a odpuštění. Hledáme ochranu u Alláha před zkažeností našich duší a hříšností našich skutků. „ Ten, koho Alláh vede, ten po správné cestě kráčí, avšak pro toho, komu Alláh dal zbloudit, nenajdeš ochránce ani průvodce žádného.“ (PSK, 18:17)(1).

 

Způsob chování, o kterém budeme dnes hovořit, se jmenuje Důvěryhodnost. Mnoho lidí rozumí tomuto pojmu poněkud povrchně. Člověk může říci: „ Jsem důvěryhodný. Nemohu si vzít něco, co není mé, a když mi někdo něco svěří, musím mu to vrátit. Takto jsem byl vychován.“ Většina z nás sdílí tento dojem o důvěryhodnosti. Nicméně, já se chci nyní  věnovat obsáhlejšímu a hlubšímu významu tohoto pojmu.

 

Začněme s verši a několika hadísy (výroky Proroka Muhammada) zabývajícími se tímto způsobem chování. Nejdříve bych se vás ale rád zeptal; co je opakem důvěryhodnosti? Je to zrada; vlastnost všemi nenáviděná.

 

Alláh praví, v překladu: ,,Vy, kteří věříte! Nezrazujte Boha ani posla, vždyt byste zradili vědomě důvěru, která je vám dána!''(PSK, 8: 27).V tomto verši  nás Alláh varuje, abychom Ho neklamali a nezradili Jeho důvěru, kterou nás obdaroval. Kdo by věřil, že je někdo schopen zradit Alláha? A jak je to možné? Ano, je to možné porušováním Jeho příkazů. My všichni jsme pověřeni Alláhem, abychom dodržovali Jeho příkazy. Vidíte, jak se náš pojem důvěryhodnosti rozšiřuje více a více!

 

Dále je od věřících požadováno, aby nezradili Proroka (SAWS) (2). A jak je možné ho zradit? Tím, že člověk zná Prorokovu Sunnu (způsob života), ale přesto se jí neřídí a nepředává jí lidem dál. Toto je považováno za zradu vůči Prorokovi (SAWS). Důvěryhodnost je opravdu těžké získat!

 

Alláh praví, “Bůh vám přikazuje, abyste vraceli svěřené majetky jejich vlastníkům …”(PSK, 4:58). V následujících odstavcích se dozvíme, co patří do svěřeného majetku; všimněte si, že mluvím v množném čísle. Budeme také diskutovat o vlastnících. Důvěryhodnost neznamená jen vrácení půjčených peněz nebo jiného předmětu, který vám byl svěřen; důvěryhodnost má poněkud širší význam.

                                                                       

Zde je několik Ahadíth - hadísů (mn.č. od Hádith) o důvěryhodnosti:

 

Ibn-Majah uvádí: „Pět modliteb, od jedné páteční polední modlitby ke druhé a vrácení svĕřeného majetku, jsou odpuštĕním hříchů (vykonaných od pátku do pátku). (3)

 

Stejný hadís (výrok Proroka Muhammada, j.č.) byl vyprávěn podobně Abu-Hurairou: „Pět modliteb, od jedné páteční polední modlitby ke druhé, jsou odpuštěním hříchů (z období mezi pátečními modlitbami), pokud se nejedná o velké hříchy. (4)

 

Podle vyprávění Ibada Ibnul-Sameta, Alláhův Posel (SAWS) pravil: „ Zaruč se mi, že uděláš šest věcí a já ti zaručím Ráj; mluv vždy pravdu, dodrž slovo, které jsi dal, vykonej to, čím jsi byl pověřen, ochraňuj své intimní části (od hříchu), odvratˇsvůj zrak (pozn překl.: odvratˇ pohled v situacích, kdy se nesluší se dívat) a nikomu neubližuj“ (5). Kolik z těchto šesti požadavků dodržujete vy?

 

Alláhův Posel (SAWS) řekl: ‚,Když Alláh chce zahubit služebníka, zbaví ho nejprve cudnosti (Haia). Bez cudnosti ho shledáš pohrdáníhodným. A když ho shledáš pohrdáníhodným, bude zbaven poctivosti. Bez poctivosti ho shledáš falešným. A když ho shledáš falešným, bude zbaven slitování. Bez slitování ho neshledáš ničím jiným než prokletým a zatraceným člověkem. (6)

 

A opravdu, význam výše uvedeného hadísu je v našich každodenních životech zjevně přítomný. Vidíme pohrdáníhodnou osobu, která, když je zbavena čestnosti, se stává falešným člověkem! Nikdy nebuďte jedním z těchto lidí. Tyto zkaženosti jsou jako řetězová reakce; jedna vede k druhé. Mezi obsáhlými ahadíth Proroka Muhammada (SAWS) je jeden, který hovoří o přímluvě. Prorok (SAWS) zde mluví o tom, jak lidé budou přecházet Sirát(7) v Den Zmrtvýchvstání. Když člověk začne přecházet Sirát, před jeho očima se náhle zjeví Důvěryhodnost a Příbuzenské svazky. Na Alláhův příkaz budou stát z obou stran Sirátu. „Vrátil jsi, co jsi mi dlužil?“, zeptá se Důvěryhodnost. Takže tato otázka ti bude položena, než ti bude dovoleno se posunout po Sirátu.

 

Proto se drž víry; jinak se staneš nevěrným vůči Alláhovi i vůči jeho Poslu (SAWS). Ó sestro, víš, že se stáváš nevěrnou vůči Prorokovi (SAWS), jestliže nenosíš Hijáb (8). A ty bratře, víš, že se stáváš nevěrným, když se nesnažíš vykonávat své modlitby v mešitě? Alláh praví: „Vy, kteří věříte! Nezrazujte Boha ani posla, vždyť byste zradili vědomě důvěru, která je vám dána.” (PSK, 8:27). Konáš-li tak vědomě, nikoliv z neznalosti, stáváš se nevěrným.

Abu-Huraira vyprávěl, že Alláhův Posel (SAWS) pravil: ,,Pokrytec má tři znamení: když promluví, tak lže, když nĕco slíbí, tak to nedodrží a když je mu nĕco svĕřeno, tak zradí. (9) Tyto rysy nejsou vlastní pouze pokrytcům, kteří žili za časů Proroka Muhammada (SAWS), jako Abdullah Ibn-Saloul. Tyto rysy jsou odvozeny ze způsobu chování; mnohem zákeřnĕjší formy pokrytectví.

Všimnĕte si, že Prorok Muhammad (SAWS) neřekl, že pokrytec je člověk, který nevykonává modlitby nebo něco obdobného. Pouze identifikoval výše zmíněné znaky pokrytectví. Pokud má člověk i pouze jeden z nich, měl by se hodně snažit se ho zbavit. Anas Ibn-Malik zaznamenal: „Zřídkakdy nám Prorok Muhammad (SAWS) kázal bez toho, aby neřekl: Nemá víry ten, kdo není důvěryhodný a není náboženství pro toho, kdo nedokáže dodržet slib. (10) Tento hadís je mimořádně znepokojující.

Znamená to tedy, že člověk, kterému se nedá důvěřovat, nemá víru? Samozřejmě, že ne. Znamená to, že pokud se nestane důvěryhodným, jeho víra se nikdy neucelí, atˇje sebevíce pokorný při vykonávání modliteb nebo výčitkami svědomí hořce pláče či vykoná Hajj či Umru (cesta do Mekky) nesčetněkrát.

Snažím se nashromáždit co nejvíce ahadíth ve snaze probudit ve vašich duších opravdový smysl a hodnotu důvěryhodnosti. Slibme Alláhovi, že nebudeme proradní ani nevěrní, atˇse děje cokoliv.

Abu - Huraira vyprávěl, že Prorok Muhammad pravil: „Vraťte peníze tomu, kdo si je u vás uložil a nezraďte toho, kdo zradil vás. (11) Co se týče důvěryhodnosti, neexistují žádné střední cesty. Představte si, že si od vás někdo půjčí tři tisíce korun, pak vás ale zradí a odmítne vám je zaplatit zpátky. Poté se stane, že vás někdo pověří, abyste předali nějaké peníze té samé osobě. Co byste  dělali? Myslíte si, že máte právo si ponechat tyto peníze jako odškodné? Zradíte ho, protože on zradil vás? Rozhodně na to nemáte právo. Nejprve mu předejte jeho peníze a pak ho požádejte o vaše. Bratři a sestry, toto je přísné islámské právo.

Když se muslimové rozhodli emigrovat z Mekky do Medíny, nevěřící z Kurajšovců jim zabavili veškeré peníze a majetek. Muslimové byli vyhoštěni ze svých domovů a kromě oblečení, které měli na sobě, jim nic jiného nezbylo. Ale i přesto Prorok Muhammad (SAWS) vrátil těmto nevěřícím to, co jim patřilo. Abdullah Ibn Amr Ibnul-Aas zaznamenal, že Prorok Muhammad (SAWS) pravil: „Pokud máte tyto čtyři dobré vlastnosti, nemusíte mít obavy, že vám něco uniklo v tomto životě. Tyto dobré vlastnosti jsou: ohlídání toho, co vám bylo svěřeno, pravdomluvnost, dobré chování a jídlo za dobré peníze (jídlo koupené z poctivě vydělaných peněz - pozn. překladatele.) (12)

 

A proto není žádná náhoda, že dvě nejvznešenější vlastnosti Proroka Muhammada (SAWS), i před tím, než ho Alláh oslovil, byly pravdomluvnost a důvěryhodnost. Proč? Protože mají vysokou hodnotu, hlavně předtím, než se stal Prorokem.

Po ukončení jeho Hajje na rozloučenou Prorok Muhammad (SAWS) pravil: „ Ó Alláhu! Budˇtomu svědkem. Je povinností pro zde přítomné aby to (mou misi) předali těm, kteří zde přítomni nejsou, protože je možné, že ten, komu to bude sděleno, tomu porozumí lépe, než ten, kdo je zde přítomný a kdo to bude sdě lovat. ''(13)

Ó sestro, vzpomínáš si na ten řetízek, který sis vypůjčila od své kamarádky a dosud jsi ho nevrátila? A ty bratře, pamatuješ si na to tričko, které sis vypůjčil od kamaráda a nikdy ho nevrátil? Všimněte si, jak Prorok Muhammad (SAWS) tuto otázku zdůraznil. V jednom z Prorokových hadísů Prorok řekl jednomu beduínovi, který se zeptal na Den zúčtování: „Až se poctivost vytratí, pak čekej, že přijde Poslední Hodina“ (14). Umíte si to představit? Je to jedno ze znamení, že se blíží konec světa! Poctivost se nám jeví jako něco přirozeného, jako slunce, měsíc a nebe! Až se slunce a měsíc ztratí, pak nastane konec světa. Obdobně, až se důvěryhodnost vytratí, potom nám může být jasné, že se blíží konec světa. Ve stejném hadísu - „ Bedouín řekl, „ Jak může dojít k tomu, že se vytratí?“ Prorok Muhammad (SAWS) řekl: „Až se vláda nebo moc dostane do rukou nesprávné osoby, pak čekej, že přijde Hodina (Den Soudu)“.

Druhy Důvěry (záležitosti, na které se důvěryhodnost vztahuje):

Peníze a svěřené majetky:

Džabir dosvědčil, že slyšel, jak Prorok Muhammad (SAWS) říká: „Muslim je ten, jehož ruky ani jazyka se Muslimové nemusí obávat. (15). Chceš-li vědet, zda si zachováváš čistou víru, rozhlédni se kolem sebe; atˇse přesvědčíš, zda ti lidé důvěřují nebo ne. Čím více ti lidé důvěřují ohledně svých peněz, života či sebeúcty, tím čistější je tvá víra.

Ještě než se Prorok Muhammad (SAWS) vydal na hidžru (hidžra - putování z Mekky do Medíny), dbal na to, aby vrátil lidem to, co si u něj uložili. Nechal Aliho Ibn Abu-Taliba, aby za něj vrátil všechny věci a teprve, až tak učiní, aby se vydal za ním do Medíny. I přesto, že se nevěřící v Mecce horlivě snažili Proroka Muhammada (SAWS) zavraždit, on trval na tom, že jim musí vrátit vše, co si u něj nechali. Všimněte si, do jaké míry musíme být my - jako muslimové - důvěryhodní.

Když Omar Ibnul-Khattab (RA) (16) dobyl město Al-Mada’en, oplývalo poklady, které patřily Césarovi a Kesrovi. Všechny poklady byli nahromaděny a dopraveny k Omarovi (RA) do mešity. Když tam Omar (RA) vstoupil, mešita byla plná těchto pokladů. Našel tam dokonce i malé prsteny a kamínky, které se odštěpily ze šperků. Omar zaplakal a pravil: „Ti, kdo přinesli tyto poklady, jsou skutečně poctiví“. Ano jsou. Přinesli dokonce i ty nejdrobnější kamínky, které vypadly ze šperků. Toto je pravý význam důvěryhodnosti.                                                                                                                     

 

Na druhé straně, i když nechtíc, často ztrácíme malé věci: knihy, řetízky, sešity ... atd. I tyto malé věci vám byly svěřeny. Co řeknete Alláhovi, až se s ním setkáte, na to, že jste nevrátili kamáradovi 50 kazet, které jste si půjčili? A co je horší je, že v Den Soudu vás vlastník těchto věcí o ně může požádat, i přesto, že tak neudělal ve svém životě. V tomto případě mu budete muset zaplatit ze svých dobrých skutků. Proto se opravdu snažte, abyste vrátili i maličkosti.

Poctivost při prodeji, nákupu nebo výkonu práce

Prorok Muhammad (SAWS) pravil: „Upřímný a poctivý obchodník bude v Den Zmrtvýchvstání mezi Proroky, pravdomluvnými lidmi a mučedníky. (17) Obchodník tedy může být společníkem Proroka Mojžíše (AS) (18), Ježíše (AS) a Muhammada (SAWS) v Ráji jen proto, že byl poctivý v průběhu celého svého života.

V dnešní době si doktor může vyžádat zbytečný rentgen pro pacienta nebo ho poslat na testy jen proto, že on i rentgenové pracoviště z toho mají vzájemný zisk. Tímto tento doktor klame svého pacienta.

Automechanik, který vám vymění starší autodíly za nové i přesto, že ty původní byly ještě funkční, je věru nedůvěryhodný. I přesto, že si to většina z nás neuvědomuje, i na tyto malé věci se vztahuje důvěryhodnost. Ve stručnosti každý, kdo využívá svého povolání k tomu, aby z toho neprávem těžil, je nedůvěryhodný člověk.

Přesto ale existuje několik příkladů důvěryhodných muslimů; třeba tenhle: zamyslete se nad tím, jak se Islám rozšířil po Asii. Jak k tomu došlo? Stalo se tak vlastně díky obchodování. Čestný muslim jezdil do Asie, aby poctivě nakupoval a prodával. Pokaždé upozornil kupujícího na všechny nedostatky, které jeho zboží mělo v případě, že si toho kupující nevšiml sám. Lidé se poté ptali na jeho náboženství a když jim řekl, že je to Islám, sami pak toto náboženství přijali. Mnoho asiatů přijalo Islám díky poctivosti některých muslimských obchodníků. Opravdu - byla to poctivost, která představila Islám Asii.

 

Udržení tajemství

Prorok Muhammad (SAWS) řekl: „Jestliže jeden muž vypráví něco druhému a dívá se kolem sebe, aby se ujistil, že je nikdo neposlouchá; pak to, co říká, je Důvěra (to, co mu bylo řečeno, mu bylo důvěryhodně svěřeno do opatrovnictví; je to tajemství - pozn. překladatele) (19).  To znamená, že když si s vámi budu povídat na jakékoliv téma a nejprve se rozhlédnu kolem sebe, abych se ubezpečil, že mě nikdo jiný neslyší, taktedy to, co vám povím, je tajemství, kterým vás pověřuji a musíte to tak brát, i kdybych neřekl, že to je tajné. Nemusím říkat, že to je tajemství, protože z mého ztišeného tónu a rozhlížení se kolem je jasné, že nechci, aby to někdo jiný slyšel.

Někdo by mohl říci: „ On mi ale neřekl, že to je tajemství. Kdyby to byl řekl, já bych to býval neprozradil“. Nicméně, Prorokova (SAWS) slova, ohledně této záležitosti,  jsou jasná. Řekl: „...a dívá se kolem sebe, aby se ujistil, že je nikdo neposlouchá...“ Už jen tím, že naznačuje, že nechce, aby někdo poslouchal, upozorňuje na to, že to je tajemství.

Abu-Sa´id Al-Khudri (RA) (20) zaznamenal, že Alláhův Posel (SAWS) pravil: „Nejhanebnější z lidí v očích Alláhových v Den Soudu je muž, který vstoupí ke své manželce a ona  vstoupí k němu (intimně) a on pak rozhlásí její tajemství (hovoří o intimnostech s ní) (21). Všichni víme, jak to dopadá, když se muž a žena rozvedou! Všude se šíří nekonečné skandály. Obě strany tímto porušují své sliby vůči Alláhovi. Proto v Den Soudu budou přísně potrestáni. Vidíte, jak tvrdý je trest pro rozvedený pár, který je proradný! Co si potom myslíte o proradných manželech? Partner, který prozradí tajemství toho druhého, se zajisté dopouští zrady. On nebo ona jsou bezpochyby nevěrní jak vůči Alláhovi (AWJ) (22) tak vůči svému partnerovi či partnerce. Pozor! Proradnost vede ke zničení upřímných rodinných pout.

Důvěryhodnost a ženy

Mnoho mladých mužů dnes jedná se ženami s nekalými umýsly. Zamyslete se nad příkladem Mojžíše (AS) zmíněného v kapitole Al-Qasas. Alláh (SWT) (23) praví: „Když dospěl k napajedlu v zemi Madjan, nalezl u něho skupinu lidí stáda napájející a nalezl vedle nich dvě ženy, jež držely se stranou; i zeptal se jich: "Co je s vámi?" Odpověděly: "Nemůžeme napojit, dokud neodejdou tihle pastýři, a otec náš je stařec věku vysokého. I napojil Mojžíš pro ně stádo jejich, potom se uchýlil do stínu …." (PSK, 28: 23-24). Poté se dozvídáme, co jedna z těchto dívek později řekla svému otci: "Otče můj, najmi jej jako pastýře, neboť nemůžeš najmout lepšího než tohoto muže silného a spolehlivého." (PSK, 28: 26).

Tento příběh ztělesňuje islámský opatrný přístup při jednání se ženami. Při jednání s nimi by se měla udržovat určitá rovnováha. Ta se nachází mezi přísným zákazem a nadměrnou intimitou. I přesto, že Mojžíž (AS) začal mluvit jako první, byl velice zdvořilý a odvrátil svůj pohled. „Co je s vámi?“ zeptal se. Nezačal vykládat a ani se nepředstavil; naopak byl velice stručný a mluvil k věci. Dívky také odpověděly velice stručně a zdvořile. Rychle napojil jejich stádo a „... uchýlil se do stínu“. Všimněte si, jak znamenité jsou výrazy v Koránu . „Uchýlil se“ poukazuje na to, že to byl on, kdo byl plachý. Dokončil svou práci a hned odešel. Když pak tyto dívky o Mojžíšovi mluvily se svým otcem, nazvaly ho spolehlivým.

Je to vlastně proto, že žena díky svému instinktu dokáže odhadnout muže, který s ní jedná. Z jeho pohledu pozná, do jaké míry je k ní upřímný a do jaké míry ochrání její čest. Pamatujte na tento příklad, když jednáte se ženami.

 

Důvěryhodnost a manželky

Pod tímto titulkem se snažím oslovit ten typ manžela, který si myslí, že tím, že se ožení se ženou, ji vlastní a má právo s ní zacházet špatně. Jsi důvěryhodný vůči své manželce? Víš o tom, že ona je jednou z věcí, které ti Alláh svěřil a na které se tě bude ptát? Zapoměl jsi, že sňatek je závazek mezi vámi dvěma? Zapoměl jsi, že svým podpisem jsi oprávněně přijal  tuto ženu pod svou ochranu? Alláh praví, v překladu: „..... a ony od vás již přijaly závazek pevný?“ (PSK, 4:21). Tento závazek je slib manželský a je to jediný závazek, který Alláh popisuje jako svatý. Jeho důležitost pramení z mužské zodpovědnosti za ženu; zaručení, kterým byl pověřen za prvé Alláhem a za druhé jejím otcem.

Manžel, který svou ženu bije a také manžel, který své ženě brání v navštěvování jejich rodičů, je bezpochyby proradný. Její rodiče mu ji svěřili a on je nesmí zklamat. Mnoho manželů si myslí, že tím, že dovolí svým ženám navštěvovat rodiče, jim uštědřují laskavost! Naopak, podle Islámu je to plné právo ženy a jejich rodičů . Na druhou stranu, ženě je svěřena manželova čest. Neměla by tedy dovolit cizím lidem, aby vstoupili do jejich domu, když on není doma kromě těch, kterým to manžel dovolil. Měla by být poslušná a měla by se hodně snažit vychovávat jejich děti podle toho, jak on si přeje.

Důvěryhodnost dětí

Mladíci a slečny, které berou peníze svým rodičům bez jejich vědomí, jsou proradní. Bezpochyby tak podvádí své rodiče, ať se jedná o jakkoliv malou částku. Alláh (SWT) praví: „...vcházejte do domů svých předními dveřmi...“ (PSK, 2:189). Také dívka, která má vztah s nějakým mužem za zády svých rodičů, je klame. Stejně tak chlapec, který má vztah s dívkou za zády jejích rodičů, klame rodiče této dívky. V Den Soudu si dívčini rodiče budou stěžovat Alláhovi. A co když byla tato dívka chlapcova sousedka? Trest bude o to tvrdší.

Anas Ibn-Malik řekl: „ Dejte si pozor! Hřešíte a myslíte si, že vaše hříchy jsou nepatrné a lehounké jako vlásek, zatímco v dobách Proroka Muhammada (SAWS) se tyto hříchy považovaly za smrtonosné.“ Poslechněte si Alláhova slova: “…a považovali jste to za nicotné, zatímco u Boha je to nesmírné.“ (PSK, 24:15).

Rozšiřme si více naši definici důvěryhodnosti a řekněme: „ Důvěryhodnost je ochraňování všech požehnání, které nám byly Alláhem dány. Vaše štěstí a také členové vaší rodiny nejsou ničím jiným než projevem důvěry, který se musí splatit. 

Tvé děti ti byly svěřeny. Vychoval jsi je tedy dobře? Neříkej: „Zajisté, vychoval. Stály mě hodně peněz“; protože toto je vlastně jejich výživné. Tvá opravdová povinnost je vychovat je v souladu se zásadami Islámu.

Tvé zdraví, nebylo ti také svěřeno? Ó vy kuřáci, nezrazujete tuto důvěru, která vám byla svěřena? Neříkejte mi, že kouření ještě nebylo prokázáno haram (zakázané) a že je to jen nenáviděný zvyk. A i kdyby, nemyslíte si, že provozování tohoto nenáviděného zvyku se rovná alespoň jednomu zakázanému skutku? Musíte si uvědomit, že zdraví je důvěra. Tím, že se nestaráte o své zdraví, jste nedůvěryhodní.

A co vaše oči? Nebyly vám také svěřeny? Díváte-li se tedy na zakázané věci, nezrazujete tak tuto důvěru? Váš jazyk vám byl také svěřen. A ty sestro, není tvůj krásný obličej projevem důvěry? A tvé vlasy také? Neměla by ses o ně postarat tím, že je zahalíš? Nenařídil ti Alláh, aby sis zahalovala vlasy, paže a nohy? Rád bych, abyste všechny tyto důvěry dodržovali, protože na ně budete dotazováni. 

Opravdu nepřeháním. Poslechněte si tento hadís Proroka Muhammada (SAWS): „Služebník Alláhův bude v Den Soudu stát tak dlouho, dokud nebude dotázán na své roky a jak je strávil, na své znalosti a jak je využil, na své jmění - jak je získal a za co je utratil a na své tělo; co s ním dělal. (24).

Důvěra a ochrana Islámu

Toto je vskutku nejdůležitější důvěra ze všech. Jsi zodpovědný za Islám a budeš na něj dotazován v Den Soudu. Opravdu sis čítával Korán? Navštěvoval jsi hodiny, kde se učilo o tvém náboženství? Snažil ses vést tvé drahé na cestu k Alláhovi? Ibn-Taymiah řekl: „Nemyslete si, že důvěryhodnost spočívá v používání hektolitrů vody na obřadnou očistu (wudhu) a pak modlení se v kazatelně. Důvěryhodnost znamená prosazování tohoto náboženství a jeho sdělování jiným.''

Alláh praví, v překladu: „Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věříte v Boha.“ (PSK, 3: 110). Proč jsme považováni za dobročinný národ, který byl darován lidstvu? Ve skutečnosti je to proto, že vyžadujeme dobročinnost a zakazujeme zločiny. Nicméně co nás začleňuje do tohoto společenství muslimů (Ummah)? Nesete opravdu na svých ramenou zodpovědnost za toto náboženství? Nemyslete si, že tato zodpovědnost leží jen na náboženských učitelech. Vy také máte bezpochyby svůj podíl. Vaše zodpovědnost je předávat tato má slova, která teď slyšíte, svým přátelům, snoubence, snoubenci, vašemu otci, atd. Měli byste tak činit co nejzdvořilejším a nejvhodnějším způsobem. Islám je zodpovědností pro každého muslima. V Den Soudu na to bude každý muslim dotazován.

Nyní znáte všechny druhy důvěry a jak je všechno v našem životě považováno za důvěru. Je to velmi těžké břemeno, že ano? Poslechněte si tato Alláhova slova: „Nabídli jsme břemeno víry nebesům, zemi i horám, ale ony odmítly je nésti a zalekly se ho; a vzal je na sebe člověk, ačkoli je nespravedlivý a nevědomý.“ (PSK, 33: 72). Verš, který jsme všichni už hodněkrát slyšeli. Nebesa, země i hory odmítly nést Víru, protože je příliš těžká!

Je toho víc než dost, když všechna požehnání, která nám Alláh uštědřil, jsou považována za důvěru; naše náboženství,  manželky, bohatství.....

Alláh (SWT) dále říká: „Bůh potrestá pokrytce, muže i ženy, a modloslužebníky a modloslužebnice, (ti, kteří přičleňují jiné s Alláhem) ale přijme pokání věřících mužů a věřících žen, vždyť Bůh je odpouštějící, slitovný.“ (PSK, 33:73) (těch, kteří přijmou zodpovědnost a ochraňují důvěry svěřené Alláhem podle Jeho Vůle).

Doufám, že se váš koncept důvěryhodnosti nyní rozšířil a budete opatrnější v uchovávání všeho svěřeného. Ať nám všem Alláh pomáhá v uchovávání toho, čím jsme byli pověřeni.

 

1)               PSK - překlad Svatého Koránu.

2)              SAWS - sallalahu alejhi wa salam - ať je s ním Alláh spokojen.

3)              3) Věrohodný hadíth, zaznamenal Ibn-Majah, kniha Očisty, kniha 106, stránka/číslo 87, vyprávěl Abu-Ayub al-         Ansari

4)              Věrohodný hadís zaznamenán Muslimem v v Al-Jame’ al-Sahih, kniha 002, Číslo 0448, vyprávěno Abu-Hurairou

5)              Dobrý hadís, zaznamenán Al-Albanym, Sahihul-Jamie, strana nebo číslo : 1018, vyprávěno Ibada Ibnul-Sametem

6)              Zaznamenáno Ibn-Majahem - Kniha 27, stránka/číslo 589, vyprávěno  Ibn-Omarem

7)              Most, který vede z místa, kde lidé vstanou z mrtvých a budou souzeni, přímo do Ráje. Dole pod mostem je Peklo.

8)              Hidžáb: doslova  - zahalení. Popisuje zahalování těla z důvodu úcty a skromnosti. Je to také předepsaný systém postojů a chování týkající se cudnosti.

9)              Věrohodný hadíth zaznamenán Muslimem v al-Jame al-Sahih, Kniha Víry. Kniha 001, číslo 0112, vyprávěl Abu-Huraira

10)          Dobrý hadís zaznamenán Al-Baghwim z Vysvětlení Sunna, Strana nebo číslo 1/100, vyprávěno Anas ibn-Malikem.

11)           Zaznamenáno Abu-Dawoodem v Suna Abu-Dawood, kniha 23, Výplata. Hadís číslo 3528.

12)          Věrohodný hadís zaznamenán Al-Albanym. Série věrohodných hadísů, strana nebo číslo  733.

13)          Věrohodný hadís zaznamenán Bukharim v al-Jame al-Sahih, část 9, kniha 88, číslo 199. Vyprávěl Abu-Bakr.

14)          Věrohodný hadís zaznamenán Bukharim v al-Jame al-Sahih, část 1, kniha 3, číslo 56. Vyprávěl Abu-Huraira.

15)          Věrohodný hadís zaznamenám Muslimem v al-Jame al-Sahih, kniha 001, číslo 0065.

16)          RA = radia Allahu Anhu = ať je s ním Alláh spokojen.

17)          Dobrý hadís zaznamenán Al-Albanym v Sahihul - Targheebu, číslo nebo strana 1783, podle svědectví  Abdullah Ibn-Omara.

18)          AS = Alejhi salam = Mír s ním.

19)          Dobrý hadís zaznamenán Al-Albanym v Sahih Ibu-Dawoodu, číslo nebo strana 4867, podle svědectví Džábera Ibn-Abdullahy.

20)         Ať je s ní/ním Alláh spokojen.

21)          Sahih Muslim, Kniha Manželství, Kniha 008, Číslo 3369.

22)         AWJ = Aza-Wa-Džál = On je Slávyplný a Velkolepý.

23)         SWT = Suhanahu wa Ta’ala = On je Slávyplný a Povýšený.

24)         Věrohodný hadís zaznamenán Al-Tirmidhim, číslo 407, Vyprávěno Abu-Barzahem Ibn Ubayd al-Aslamim.

AmrKhaled.net ©Všechna práva vyhrazena.

Tento článek může být publikován a reprodukován pro soukromé účely za podmínky, že je uveden původní pramen. Pro všechny ostatní účely musíte obdržet výslovný písemný souhlas od administrátorů těchto webových stránek. Pro další informace kontaktujte: management@daraltarjama.comt

تنبيه:لن يتم قبول التعليقات التي بغير اللغة العربية أو الانجليزية**
أضف تعليق
الاسم
البريد الالكترونى

*فقط من أجل التواصل ولن يتم عرضه بالموقع.
عنوان التعليق
التعليق

*الحد الأقصى للتعليق هو 750 حرف.

تعليقات الزوار

--- أضف تعليق ---
طباعة المقال
إرسال المقال لصديق
متصفح ملفات اﻷكروبات
متصفح ملفات اﻷوفيس
   

Hidžáb

   Sebezapření
   Milosrdenství
   Islámská slušnost
   Dokonalost
جميع حقوق النشر محفوظة   Amrkhaled.net   1427 ©     هجرية     Managed By: ZADSolutions
برعاية