Úvod

U Alláha[1], Velkolepého, Velikého hledám útočiště před zlořečeným Satanem. Ve jménu Alláha, Milosrdného, Milostivého. Chválíme Alláha, děkujeme mu a žádáme Ho o pomoc, rady a shovívavost. U Alláha hledáme útulek od toho špatného v našich duších a od hříšnosti našich skutků. Ten, koho vede Alláh, je veden správnou cestou; ale ten, kterého sešle z cesty, pro toho nenaleznete vedoucího zástupce.

Toto je začátek našeho seriálu. V každé části budeme hovořit o jednom ze způsobů chování. Vysvětlíme si, jak je do sebe můžeme vštěpit, jak se podle nich můžeme chovat, jak je můžeme praktikovat a jak je můžeme vylepšit tak, aby se staly součástí naší povahy a součástí našeho chování.

Vím, že mnozí z vás se budou ptát, proč se zmiňuji právě o způsobech chování? Nebo proč nemluvíme o životě Muhammada (SAWS, salallahu alejhi wa salám; mír a požehnání ať je s ním) nebo příbězích Al-Sahaba (Prorokových společníků)? Proč je důležité, abychom se naučili o dobrém chování? Toto je důvod, proč první část bude zahrnovat úvod ke způsobům chování, ve kterém budu hovořit o důležitosti a účelu jejich studia.

Tato série článků má vlastně čtyři cíle:

První cíl:

Chování je prvním cílem mise Proroka (SAWS, salallahu alejhi wa salám; mír a požehnání ať je s ním). Ano, prvním cílem Proroka (SAWS) je udržování dobrého chování. Jste překvapeni? Podívejte se na tento Hadíth (výrok) Proroka Muhammada (SAWS), který říká: ,,Nebyl jsem seslán leč k završení nejvznešenějšího charakteru.’’

A zamyslete se nad tím. Proč byl Prorok (SAWS) vlastně seslán? Prorok (SAWS) byl seslán z milosrdenství k lidstvu, pro jeho dobrotu a pro vedení lidstva. Neříkal Alláh, Všemohoucí, co může být přeloženo jako: Neposlali jsme tě (Ó Muhammade): pro nic jiného, než milosrdenství k Alamin (lidstvu, džinům a všemu, co existuje.) (PSK[2], 21:107) Zamysleme se teď všichni nad tímto veršem.

Představme si situaci, kdy by podvádění, nenávist, nečestnost a Al-fawahiš (ostudné hříchy, mimomanželské sexuální vztahy atd.) vládly naší společností. Našlo by si slitování cestu do této společnosti? Byla by tato společnost bezpečná? Byla by spokojená? Kdyby tato společnost byla podnikem, uspěla by? Jestliže by tato společnost byla jednou rodinou, vládlo by v ní milosrdenství? Měli by se členové této rodiny navzájem rádi a byli by si blízcí?

Uvědomujete si vztah mezi výrokem: nebyl jsem seslán leč k završení nejvznešenějšího charakteru a veršem, který může být přeložen jako: Neposlali jsme tě (Ó Muhammade): pro nic jiného, než milosrdenství k Alamin (lidstvu, džinům a všemu, co existuje) (PSK, 21:107). Znamená to, že mezi lidskými bytostmi nemůže být milosrdenství, spravedlnost a mír ve společnosti jinak než skrze dobré chování.

Chci vás upozornit ještě na něco jiného. Můžete si myslet, že Ibadat (činy, kterými člověk uctívá Alláha): modlitba, půst, pouť, Dhikr (opakování slov či slovních spojení k velebení Alláha) a Dua (prosby) jsou důležitější než dobré chování, Ale to není pravda! Můj názor je, že dobré chování je ze všeho nejdůležitější.

Proč?

Bratři a sestry, hlavním účelem Ibadat je udržování dobrého chování. Pak automaticky následuje, že váš charakter bude silný a přímý. Jestliže kterémukoliv z vašich Ibadat chybí při jeho provádění dobré chování, pak není ničím jiným než pouhým fyzickým cvičením.

Pojďme je společně prostudovat:

1- Modlitba:

Alláh říká, co může být přeloženo jako: Sděluj jim to, co bylo ti z Písma vnuknuto! Dodržuj modlitbu, vždyť modlitba odvrací od nemravnosti a věcí zavrženíhodných! Vzpomínání pak Boha je povinností největší a Bůh dobře ví, co děláte. (PSK, 29:45). Takže, jestliže něčí modlitba nezastaví danou osobu od provedení Al-Fahša (ostudný hřích) a Al-Munkar (mnohobožství a nevíry v Boha a všech skutků, které Islám zakazuje), počítá se taková modlitba? Jednoduše by tato osoba neprováděla nic víc než fyzické cvičení. Jaký je vztah mezi vykonáváním modlitby a jejím přijetím Alláhem, a smilováním se nad vdovou? Vztah zde je. Jestliže vaše modlitba nezpůsobí, že jste milosrdní k jiným, vaše modlitba je zbytečná. Vidíte tu souvislost?

2- Sadaqa (dobročinné skutky):

Alláh říká, co může být přeloženo jako: Ber ze jmění jejich almužnu, kterou je očišťuješ a ospravedlňuješ! (PSK, 9:103) Účelem dávání Sadaqy (almužny) a Zakátu[3] je ospravedlnění. Jaký je význam ospravedlnění? Je to návyk a snaha o zlepšování vašeho chování. Je tedy jasné, že každý verš, který hovoří o náboženských povinnostech, podporuje určitý způsob chování a navádí nás k jeho udržování. Co se ukrývá za významem slova ospravedlnění, když dáváte Sadaqu? Jestliže dáváte Sadaqu, naučí vás to milosrdenství; budete milosrdní ke slabým, naučíte se štědrosti a arogance se vám začne hnusit.

Prorok (SAWS) nás učil, že morální Sadaqa je mnohem cennější, než pouhé darování peněz. (Sadaqa).

Prorok (SAWS) řekl: Usmívání se na vašeho bratra je považováno za Sadaqu. Představte si!! Jestliže chcete vykonat Sadaqu a nemáte peníze, můžete se usmát na vašeho bratra. Bude to stejné, jako kdybyste dali Sadaqu. Tedy, usmívání se na vašeho bratra a vedení lidí k Al-Maruf (tedy víře v jednoho Boha a dodržování všeho, co nám Islám přikazuje) a zakazování Al-Munkar (mnohobožství a nevíry v Boha a všech skutků, které Islám zakazuje) se považují za Sadaqa. Vedení muže, který sešel ze správné cesty, je Sadaqa, darování peněz vašemu bratrovi je Sadaqa, odstranění nebezpečí, ostnů a kostí ze silnic je také Sadaqa, vedení nevidoucího muže je Sadaqa, a nejlepší Sadaqa je, když manžel vloží sousto do úst své ženy. Rozumíte podstatě Sadaqy? Rozumíte tomu, proč vedení muže, který sešel z cesty, je Sadaqa, proč darování peněz vašemu bratrovi a pohled na jeho tvář, ať už nevidomou či obdařenou zrakem, jsou Sadaqa, a tak dále?

Bratři a sestry, úkolem dnešní lekce je, abyste pochopili, jak je důležité se změnit zevnitř za účelem zlepšení způsobu chování. Je to důležitá věc. Otázkou není pouze nošení hidžábu (oděv muslimské ženy). Nošení hidžábu (šátku) vůbec neznamená, že jste vykonala všechny své náboženské povinnosti! To vůbec ne! Opravdový smysl tohoto náboženství může být shrnut otázkou: Jak důležité je chování v Islámu?

3- Půst:

Prorok (SAWS) pravil: Člověk, který se postí, se musí vyvarovat sexuálního kontaktu s manželkou. Neměl by se chovat nerozumně nebo drze. Jestliže se s ním někdo pře nebo ho uráží či mu nadává, musí mu dvakrát říct: Já se postím! Já se postím![4] Představte si! Den, kdy podstupujete půst, je dnem, kdy je upevněno vaše dobré chování. Je to den, kdy vaše chování je více vidět.  Protože podstupuji půst, nesmím nadávat, hádat se, hřešit, chovat se nerozumně, křičet či neoprávněně se přít. Půst ze mě tedy dělá Muslima s dobrým chováním. Vidíme tedy, že modlitba i půst mají stejný účel: udržovat dobré chování.

4- Pouť:

Alláh říká, co může být přeloženo jako: Pouť budiž konána v měsících známých. Ten, kdo se zavázal vykonat v nich pouť, nechť zdržuje se žen, prostopášnosti a hádek během pouti! Ať cokoliv dobrého učiníte, Bůh se o tom dozví; a zásobte se na cestu, však nejlepší zásobou na cestu je bohabojnost! Buďte tedy bohabojní, vy, kdož nadaní jste rozmyslem (PSK, 2:197).

Bratři a sestry, pouť je tvrdý trénink pro udržování dobrého chování. Když se rozhodnete jít na pouť, nesmíte se tlačit. I když se na vás někdo mačká nebo vám nadává při tawáfu (obcházení Kaby), nesmíte odpovědět. Zde je povoleno mluvit, jen když je to nutné a jen dobře. Jestliže jste například během pouti na někoho reptali, musíte žádat Alláha o odpuštění a kát se. Je to vlastně tvrdý trénink vlastní disciplíny a během dvaceti dní pouti se utvrdí vaše chování. Mnoho lidí se ptá, proč se všichni Muslimové shromažďují pouze v období pouti? Přemýšlejte! Proč například Egypťané nepodnikají pouť v měsíci Radžab a Jemenci v jiném měsíci? Jinými slovy, proč nemohou lidé z různých zemí vykonávat pouť v různou dobu? Hora Arafát je pevná a neochvějná. Proč se tam však všichni poutníci shromažďují ve stejnou dobu? Myslíte si, že se Arafát změní po tomto daném období? Určitě ne! Důvodem, proč se milióny muslimů z celého světa setkávají ve stejnou dobu, je prokázat sebekontrolu a dobré chování. Vidíte účel pouti? Proč se milióny muslimů setkávají na Arafátu ve stejnou dobu? Proč všichni hází Džamarat (kamenování ďábla na předepsaném místĕ během pouti) ve stejnou dobu? Proč jdou všichni ve stejnou dobu do Míny a El-Muzdalify? Má to poučné poselství - znamená, že všichni Muslimové by měli žít pohromadě a existovat ve společnosti jeden druhého.  Znamená to, že dobré chování by vám mělo být vlastní. Následovně, že můžete ovládat své chování v omezeném prostoru  po dobu dvaceti dní pouti. Může pak selhat vaše chování při jednání s vaším otcem či matkou? Rozkřičíte se na souseda nebo u vás doma?

Chápete význam výroku: Nebyl jsem seslán leč k završení nejvznešenějšího charakteru? Dobré chování je prvním a nejdůležitějším cílem mise Muhammada (SAWS).

Někteří lidé se domnívají, že učení se Koránu zpaměti, učení se Fiqhu (právní vědy) a vědy o dědictví jsou nejdůležitějšími úkoly pro Muslimy. Kde je ale vaše chování? Někteří lidé si myslí, že chování je až na druhém místě, ale to není vůbec pravda.

Zvažme tento verš, předaný Abrahámem (AS, alejhi salám; mír s ním), který může být přeložen jako: ,,Pane náš, vyšli mezi obyvatelé města tohoto posla ze středu jejich, aby jim sděloval znamení Tvá, naučil je Písmu a vědění a očistil je, vždyť Tys věru mocný i moudrý.‘‘ (PSK, 2:129)

Všimněte si něčeho zajímavého. Posel je vyslán z Ummy (národu Muslimů), aby recitoval verše Alláha, učil a očistil lidstvo. Tyto verše se v Koránu objevují čtyřikrát. Jednou jsou částí proslovu Abraháma (AS) a třikrát je pronese Alláh (SWT). Postavení tohoto verše v těchto třech případech je jiné. Alláh řekl, co může být přeloženo jako: ,,A takto jsme vám poslali posla ze středu vašeho, který vám přednáší znamení Naše, očišťuje vás, učí vás Písmu a moudrosti a učí vás tomu, co jste vůbec neznali." (PSK, 2:151)

Všimli jste si tohoto uspořádání? Abrahám (AS) ve své prosbě žádal nejdříve o instrukce a až pak o očištění. Alláh (SWT) ale nejdříve mluvil o očištění. Znamená to, že dobré chování má přednost. Jakou cenu má Muslim, který umí Korán zpaměti, ale lže! Jakou cenu mají instrukce bez chování! Jsou ztraceny. Měli bychom si tedy zvážit hodnotu chování. Měli bychom ho trénovat! Toto je první cíl tohoto seriálu: disciplína chování.

Druhý cíl:

Bohužel, někteří Muslimové dělají velké rozdíly mezi způsoby chování a Ibadat (činy, kterými člověk uctívá Alláha) a mezi náboženstvím a životem. V mešitě je člověk přímý a nezkažený, ženy nosí odpovídající Hidžáb a modlí se celým srdcem. Když však vyjdou ven, věci se zmĕní. Kde je to dobré chování? Odpovíte: Pokud jsou pravidelně prováděny Ibadat, chování není důležité!

Myslíte si, že život je jedna věc a náboženství a vykonávání Ibadat druhá. Bratři a sestry, tohle není správné. Toto oddělení nemá nic společného s Islámem. Islám je jedna jednotka. Islám je nedílný celek. Toto hluboké rozdělení pak vede ke vzniku dvou druhů lidí:

1. První druh jsou dobří věřící se špatným chováním.

2. Druhý druh jsou špatní věřící s dobrým chováním.

Toto jsou dva deformované typy lidí, které do Islámu nepatří. Cílem tohoto seriálu je, abychom se naučili, jak být dobrým věřícím s dobrým chováním v jedné osobě.

Prorok (SAWS) řekl: Při Alláhovi, on nevěří! Při Alláhovi, on nevěří! Při Alláhovi, on nevěří! Bylo řečeno: Kdo to je, Posle Alláhův? Odpověděl: Je to člověk, jehož soused se obává jeho špatností[5]. Všimněte si, jak moc je víra spojená s chováním. Například žena, která pověsila své vyprané mokré oblečení nad suché oblečení své sousedky, způsobila, že Anděl za jejím levým ramenem (ten, který zapisuje špatné skutky), zaznamenal její špatný skutek. Ano, tato žena provedla špatný skutek. Uvažovali jste někdy o tom? Přemýšleli jste nad tím, zda modlitba osoby, která než se šla modlit, zaparkovala své auto před výjezdem souseda, byla přijata nebo ne?

Udělali jsme chybu, která snižuje hodnotu thawábu [odměny udělené Alláhem (SWT) v Soudný den] za přítomnost na této přednášce. Všichni jsme zaparkovali svá auta před vchodem do mešity, protože jsme si chtěli ušetřit namáhavější cestu k parkovišti. Jakou vinu nesou sousedé a lidé, kteří žijí tady poblíž? My všichni si myslíme, že na to máme právo, protože zde v mešitě společně studujeme náboženství a uctíváme Alláha. Ale to není vůbec pravda. Vidíte, jak můžete udělat mnoho chyb a myslet si, že to s Islámem vůbec nesouvisí!

Ve skutečnosti víra a chování tvoří jednotku. Je to nedílný celek.

Pár lidí přišlo k Prorokovi (SAWS) a oznámili mu, že jistá žena, která byla hodně známá pro své modlitby, půst a dávání Sadaqy ve velkém, škodila sousedům. Prorok (SAWS) pravil: "Je v ohni pekelném." Představte si! Říkalo se, že byla hodně znamá pro své modlitby, půst, množství Sadaqy a žila v Medíně. Přesto řekl: "Je v ohni pekelném". Prorokovi (SAWS) bylo také řečeno o jiné ženě, která byla známá pro její modlitby, dodržování půstu a příliš malé Sadaqy, ale která neubližovala svým sousedům. K té pravil: "Ona je v nebi".

Mimochodem, tohle není výzva ke snížení počtu modliteb. Nechceme vylepšit jednu věc na úkor jiné. Chceme disciplínu v obou směrech. Chceme rovnováhu. Jiný Hádith Proroka (SAWS) říká: "Nejhorší jsou ti lidé, které jiní opustí, aby se uchránili jejich špatných řečí či jejich zlých skutků." [6] Představte si otce, který varuje svého syna, aby neuhodil syna souseda, protože jeho matka by nejspíš křičela a dělala zbytečné problémy. Ironicky, tato matka možná nosí opravdový hidžáb. Jakou cenu má však tento hidžáb, jestliže se vám lidé vyhýbají, aby se ochránili od vašeho zla?

Abú Huraira dosvědčil, že Posel Alláhův (SAWS) pravil: "Víra má více než sedmdesát součástí nebo více než šedesát součástí, nejlepší z nich je prohlášení, že není jiný bůh než Alláh a nejmenší z nich je odstranění něčeho nebezpečného či škodlivého z cesty; a skromnost je jednou že součástí víry."[7] Odstranění nebezpečí z cesty je tedy jedna ze součástí víry. Jaký je váš názor na člověka, který otevře okénko svého auta a vyhodí na ulici zbytky jídla? Nebo dívky, která na ulici vyplivne žvýkačku? Věříte, že těmito skutky ztratili část své víry? Skutečně tomu tak je. Z cesty musíme odstraňovat škodlivé věci. Je to důkaz naší víry. Co si myslíte o člověku, který činí pravý opak?

Co si pomyslíte o ženě, která žádá svého syna, aby vstal brzo ráno tak, aby mohl vyhodit odpadky na ulici bez toho, aby ho někdo viděl? Myslíte si, že se pomodlila ranní modlitbu? A jestliže ano, co si o její modlitbě myslíte? Chceme znovu nalézt a upevnit vztah mezi vírou a chováním. Následkem je to, že když uděláte morální chybu, hřešíte.

Prorok (SAWS) řekl: Hajá (skromnost) a Imán (víra) jsou propojeny; jestliže má nedostatky jedna, projeví se nedostatky i na druhé."[8] Hajá a víra jsou propojeny. Například, kde je Hajá v chování studentky, která se směje jak nejhlasitěji může? Pak v době polední modlitby se možná jde modlit do mešity a při své modlitbě pláče z odevzdání!

Obě Hajá a víra jsou spojeny.

Když tedy chcete změřit sílu vaší víry, řekněte mi, jak dobře se dokážete chovat. Podle toho vám můžu říct, zda jste blízko Alláha či ne. Toto je to, co chceme vštěpit do sebe samých a co je cílem tohoto seriálu.

Představte si například člověka, který jede nahoru na most, ikdyž ví, že jeho auto už nemá žádný benzín. Auto se kvůli tomu zastaví. Následkem toho pak musí mnoho aut zastavit uprostřed silnice. Co myslíte, zhřešil tento člověk? Ano, zhřešil. Neříkejte, že to nemá nic společného s náboženstvím. Ve skutečnosti to je jádro Islámu. Uvědomujete si, do jaké míry potřebujeme napravit naše mylné představy? Musíme také pozměnit mnoho, co se týče našeho chování spojeného s vírou.

Abú-Huraira vyprávěl, že Prorok Alláhův (SAWS - mír ať je s ním) řekl, co může být přeloženo jako: "Víte, kdo je chudý? Oni (společníci Proroka) řekli: Chudák mezi námi je ten, kdo nemá u sebe ani dirham ani bohatství. On (Prorok) řekl: Chudý v mé Ummĕ je ten, který přijde v Den Zmrtvýchvstání s modlitbami a půsty a Zakátem, ale shledá, že v ten den ztratil vše, protože vypotřeboval všechny své zásoby ctností, když nadával na druhé, pomlouval je a neoprávněně těžil z jejich bohatství, proléval jejich krev a bil je a jeho ctnosti budou přiděleny na účty těchto lidí, kteří jeho rukou trpěli. A jestliže jeho dobrých skutků nebude dostatečně na to, aby vyrovnaly rovnováhu jeho hříchů vůči těmto lidem, pak budou jejich hříchy přiděleny na účet jemu a on bude uvržen do Ohně pekelného."[9] Vidíte, co to znamená?!

Při podrobném zkoumání veršů svatého Koránu objevíme něco překvapivého. Kdykoli Alláh hovoří o vlastnostech věřících, všimněme si, že morální vlastnosti jsou vždy na prvním místě, poté následují vlastnosti svázané s pobožností.

To je způsob, kterým jsou uspořádány: chování = uctívání = chování = uctívání.

Alláh například říká, co může být přeloženo jako: "Šťastní jsou ti věřící, kteří v modlitbách svých jsou pokorní, kteří od planých řečí se odvracejí, kteří almužny rozdávají, kteří pohlaví svá ochraňují jen pro manželky své či otrokyně; a nebudou za to pokáráni - však kdo více než po tomto touží, to věru jsou přestupníci; kteří svěřené opatrují a úmluvy své pevně dodržují, kteří o modlitby své pilně dbají.  (PSK, 23:1-7).

Vidíte vlastnosti věřících? Mají dobré chování a uctívají Boha. Zamyslete se pozorně nad těmito verši.

Alláh říká, co může být přeloženo jako: Služebníci Milosrdného jsou ti, kdož pokorně chodí po zemi, a když jsou osloveni lidmi pošetilými, odpovídají: Mír s vámi, ti, kdož za noci bdí kvůli Pánu svému padajíce na zem i stojíce a kdož hovoří: Pane náš, odvrať od nás trest pekla, vždyť jeho trest je trýznivý - a ono je útočištěm i místem pobytu věru špatným - a ti, kdož při vydáních svých ani nerozhazují, ani neskrblí, leč na střední cestě mezi tím stojí. (PSK, 25:63-67)

Alláh také říká v Súře Al-Maun, co může být přeloženo jako: Běda těm, kdož při modlení o modlitbu svou se nestarají, kteří chtějí být jen viděni a dávat podporu odmítají. (PSK, 107:4-7)

Proč je Al-Maun zmiňován po tom, co se hovořilo o modlitbách? Důvodem je, že celý koncept víry musí být chápán jako jeden celek. Toto je to, čeho chceme dosáhnout.

Takže, o jaké způsoby chování se tedy jedná?

Skromnost: Jak být skromný? Jaké vlastnosti má skromný člověk? A jaký byl Prorok (SAWS), nejskromnější ze všech lidí?

Trpělivost: Jak se jí můžeme naučit a jak ji můžeme praktikovat?

Třetí cíl:

Co to znamená, být účelný a praktický? Někteří lidé jsou závislí na lekcích a přednáškách. Celý týden chodí z jedné přednášky na druhou, od rána do večera. Ale co tím získají? Učíme se lekce nazpaměť. Můžete se učit, co chcete, ale nikdy za to nebudete odměněni, jestliže se nechováte podle toho, co jste se naučili. Už bylo dost teorie, začněme s praxí. Každý týden si navzájem budeme připomínat určitou dobrou vlastnost, kterou pak budeme praktikovat celý týden.

Čtvrtý cíl:

Pro naši společnost chceme vytvořit vynikající dobře vychované lidi a chceme také předat následující poselství: Kde se to tyto skvělé osoby naučily? V mešitě? Co tímto získá naše společnost a země? Získají lidi, kteří chodí do mešit a stanou se z nich lidé oddaní, čestní, uctívající Boha, zdatní, pravdomluvní a patriotičtí. Jestliže se objeví tyto typy lidí, pak zmizí zkreslený model "oddaného věřícího se špatnou povahou". Nemůžeme lidi přitahovat našim uctíváním Boha a zároveň je odrazovat našimi nedostatky. Začnou si pak říkat: "Chcete, abych byl jako tento pobožný člověk, který se sice modlí ale celou pracovní dobu prospí? Ne, takový být nechci." Nikdo z nás není dokonalý, ale pokud se jedná o chování, chceme na tom společně pracovat.

Toto jsou cíle našeho seriálu.

Až poznáte výhody dobrých návyků a chování, budete velmi překvapeni. Prorok (SAWS) řekl hádith, který může být volně přeložen takto: ,,Nic není více na straně otroka (sloužícího Alláhovi) v Soudný den, než jeho dobré chování."[10] Nejdůležitější v Den Zmrtvýchvstání nejsou modlitby, ale dobré chování. Teď, když jste slyšeli tohle všechno a znáte odměnu, kterou můžete získat; netoužíte po zlepšení svého chování? Prorok (SAWS) řekl: ,,Ti nejlepší mezi vámi jsou ti, kteří mají nejlepší chování a povahu."[11] A řekl také: ,,Ti s nejlepším chováním jsou těmi s nejdokonalejší vírou." [12]

Podívejte se pozorně na tato slova, hovořící o člověku, jehož víra je: nejhlubší, nejlepší a nejdokonalejší? Ten s nejdokonalejší vírou je ten, kdo má nejlepší chování, i tehdy, když jeho rituály a náboženské znalosti potřebují vylepšit. Prorok (SAWS) řekl: "Nejblíže ke mně v nebi jsou ti, kteří mají nejlepší chování."[13] Řekl také: "Strach před Alláhem a dobré chování jsou věci, které vedou lidi do Ráje.

K Prorokovi (SAWS) přišla delegace a zeptala se ho: "Kdo je Alláhovi nejdražší?" On odpověděl: ,,Ti s nejlepším chováním." Vidíte, jak důležité je dobré chování? Pokud ne, pak se ubíráte špatným směrem.

Chcete studovat Korán a náboženskou vědu, ano, to vše je velice důležité a budeme se tomu společně věnovat, ale jaké je vaše chování?

Prorok (SAWS) řekl; Chtěli byste vědět, koho z vás mám nejraději?" A jeho společníci odpověděli: "Ano, posle Alláhův." On jim pravil: "Ty s nejlepším chováním."[14] Pravil také: "Věrný věřící dosáhne svým dobrým chováním pozice muslima, který se modlí a postí ve dne i v noci.’’[15] A zažádal: "Alláhu, veď mě k nejlepšímu chování, protože pouze Ty mě k němu můžeš vést." [16]

Vidíte, jak důležité to bylo pro Proroka, kterého Alláh popsal v Koránu tak, co může být přeloženo jako: ,,Vždyť vskutku povaha tvá (Muhammade SAWS) je vznešená.’’ (PSK, 68:4)

 Při pohledu do zrcadla Prorok říkával: ,,Alláhu, stejně jako jsi vytvořil můj obličej dokonalým, stejně zdokonal i mé chování."[17] Byl tak vytrvalý! Následujete jeho příklad (jeho způsob a styl života) a máte stejné prosby? Nebo, když se podíváte do zrcadla a vidíte, jak dobře vypadáte, říkáte si, že nikdo nevypadá lépe či není chytřejší než vy? Prorok (SAWS) řekl: ,,Zaručuji příbytek na nejvyšším stupni nebes pro ty, kdož mají dobré chování."[18] Umíte si to představit? Sám Prorok vám zaručil místo v nebi; nebudete se pak snažit ho dosáhnout?

Dovolte mi říct vám něco, ale nezlobte se kvůli tomu. V životě rádi hledáme snadná řešení, snadné věci (modlíme se, recitujeme Korán, při telefonování se navzájem zdravíme islámským pozdravem as salám alajkum (mír s vámi) a děkujeme si slovy 'Ať vám Alláh požehná'. Je pro nás jednoduché jednat pobožně, ale přesto je pro nás hodně složité zlepšení našeho chování. Hledáme nejjednodušší cestu, abychom byli pobožní, ale co naše chování? Jaké je chování pobožného člověka?

Prorok (SAWS) pravil: ,,Nikdy si nebudete moci získat lidi svým (krásným) domem či penězi, získejte je tedy vašimi úsměvy a dobrým chováním." [19] Chcete, aby vás lidé měli rádi? Zdravte je s úsměvem a vylepšete své chování. Doufám, že teď už je vám to jasné.

Jsme schopni jednat vhodným způsobem? Rád bych vám položil otázku: Je možné změnit naše chování? Může se lakomec stát štědrým, je to vůbec možné? Je to geneticky dáno, že je člověk takový anebo onaký? Může se z netrpělivé osoby stát osoba trpělivá? Může se z hlučného a neotesaného děvčete stát stydlivé a rezervované? Zkrátka, je změna vůbec možná?

Prorok (SAWS) nás učil: ,,Znalost znamená opravdu se snažit učit, pokora znamená snažit se být pokorný a trpělivost znamená snažit se být trpělivý"[20]. Prorok nás chce tímto naučit, že je možné změnit naše chování. Nikdy si nesmíme myslet, že nejsme schopni se změnit. Mnoho lidí se velice změnilo poté, co uvěřili. Lidé se často kupříkladu diví, jak se nějaký člověk stal klidným, když v minulosti byl výbušný.

Odpověď je jednoduchá: tento člověk si zvolil citovaný Hádith a jednal podle něho. Je tedy možné změnit něčí povahu. Kdyby změna nebyla možná, nezabývali bychom se tímto tématem. Duše je jako novorozeně; je slaboučké a neschopné, pak roste a výživou se vyvine v dospělého člověka v plné síle. Stejně tak jako nemocné tělo požívá hořký lék a snáší jeho trpkost, aby zesílilo, duše také onemocní a je stíhána potížemi (špatnými způsoby chování) a k jejich překonání potřebuje obojí - odolnost i trpělivost.

Říkám vám to proto, abyste až se příště potkáme, přišli připraveni a byli si 100% jisti, že se můžete změnit. Pojďme aplikovat pravidlo, které říká, že duše je stejná jako tělo. Člověk s nadváhou může zhubnout dodržováním přísné diety, nemlsáním a vynecháním svých oblíbených jídel. Stejně jako tlustý člověk může zhubnout, tak se lhář může změnit v pravdomluvného člověka, pokud potlačí svůj zlozvyk lhaní.

Osoba se slabým tělem cvičí a zvyká si na pravidelný pohyb. Snaží se každý den a vytrvá u tvrdé práce do té doby, než zesílí a je fit. Stejně je tomu i v případě duše, která si získává dobré vlastnosti a dobré chování učením, trpělivostí a vytrvalostí.

Začněme tedy s účelem změny. Každého asi napadne otázka: Jak se mohu dozvědět o mých špatných vlastnostech?

Následují čtyři body, které vám to umožní:

1. Od zbožného přítele (přátelte se s dobrými a oddanými lidmi).

2. Od vašeho nepřítele (vyslechněte si, co říkají vaši nepřátelé), poslouchejte, co o vás říká žárlivé děvče. Věnujte pozornost tomu, co o vás říkají obchodní konkurenti. Vždycky jim věnujte pozornost, možná se dozvíte něco, co vám prospěje.

3. Navštěvujte přednášky podobné této.

4. Poznejte a studujte chování a povahové rysy Proroka (SAWS).

Poslední bod je ze všech nejdůležitější.

Kdo je nejdokonalejší osobou, co se týká chování? Samozřejmě Prorok (SAWS) a on je tím, o kterém Alláh pravil, co může být přeloženo jako: ,,Vždyť vskutku povaha tvá (Muhammade) je vznešená.’’ (PSK, 68: 4)

Chtěli byste dosáhnout tak vysoké úrovně? Všimněte si, jak skromný a trpělivý Prorok (SAWS) byl a jak se choval k ženám a učte se z toho. To je důvod, proč jeho chování a vlastnosti budou naší referencí ve všech nadcházejících lekcích a pro každý způsob chování a ctnost, kterou budeme studovat.

Alláh říká, co může být přeloženo jako: ,,A věru máte nyní v poslu Božím příklad překrásný pro každého, kdo doufá v Boha a v den poslední a kdo Boha hojně vzpomíná.’’ (PSK, 33:21)

Víte proč?

Důvodem je to, že Alláh vložil vše, co člověk může potřebovat během života až do Soudného dne, do 23 let kázání proroka Muhammada (SAWS). Žádný jiný prorok není hodnější našeho následování více než Prorok Muhammad.

Každý prorok vynikal určitou dobrou vlastností. Ježíš (AS) byl mladý svobodný muž, s vynikající sebekontrolou. Můžete ho ale považovat za vzor, když se oženíte či vdáte? Ne, nemůžete, protože on se nikdy neoženil. Může být ideálním otcem? Či dědečkem? Ne.

Šalamouna (AS) můžete považovat za příklad bohatého, štědrého a lidumilného vládce. Může ale být vzorem pro chudého, i když trpělivého, člověka?

Kdo byl bohatý i chudý, silný i slabý, vládl i byl ovládán? Kdo byl svobodný, pak se oženil a stal se otcem a pak dědečkem? Znovu; toto je důvod, proč Alláh říká, co může být přeloženo jako: „A věru máte nyní v poslu Božím příklad překrásný pro každého, kdo doufá v Boha a v den poslední a kdo Boha hojně vzpomíná.“ (PSK, 33:21)

Zatímco studujeme způsoby chování a morálku, musíme bádat hlouběji o životĕ Proroka (SAWS). Musíme studovat jeho chování a dobré vlastnosti. Je jediným prorokem, který neměl žádné soukromé či ukryté záležitosti. Víme o něm vše, co se dá vědět. Víme o jeho vztazích s manželkami, víme jak se choval doma a dokonce i to, jakým způsobem odpočíval v posteli. Nic z jeho života není tajemstvím. Tuto přednášku tedy ukončím tím, že zdůrazním důležitost lásky k Prorokovi (SAWS), protože kdybychom lidi jednoduše požádali o to, aby kráčeli v jeho šlépějích, bez toho, aby ho milovali, nikdy by nebyl považován za vzor. Necítili by sílu toho, co je jim řečeno.

Zakořenění lásky Proroka Muhammada (SAWS) do našich srdcí proto bude úvodem k dalším epizodám. Čím více milujete Proroka (SAWS), tím více si osvojíte jeho způsob chování jako vzor.

Prorok (SAWS) řekl: ,,U Toho, v Jehož rukou je můj život - žádný z vás nebude mít víru do té doby, než mě bude milovat více než sebe samého, své děti a svůj majetek."[21] Zamyslete se teď nad těmito třemi věcmi a řekněte mi: je vám Prorok opravdu dražší než tyto tři věci? Opravdu Proroka milujete takovou silou?

Alláh říká, co může být přeloženo jako: ,,Rci: Jsou-li vám vaši otcové, vaši synové, vaši bratři, vaše manželky, váš rod a jmění, které jste získali, a obchod, jehož úpadku se obáváte, a příbytky vaše, v nichž zalíbení máte, milejší než Bůh a Jeho posel a ti, kdož na cestě Jeho bojují, tedy počkejte, až Bůh přijde se Svým rozhodnutím! A Bůh nevede cestou správnou lid hanebníků." (PSK, 9: 24).

Alláh (SWT) považuje ty, kteří milují tyto věci, z nichž žádná není zakázána, více než milují Alláha a Proroka, za vzpurné a neposlušné.  Věříte tomu?

Omar Ibnul-Chattab (RA) říká, že zatímco on a někteří ze společníků Proroka kráčeli, on (Omar) najednou řekl: „Při Alláhovi, posle Alláhův, miluji Tě.“ Prorok se pak ptal Omara: "Více než tvé děti?" Omar odpověděl: "Ano." Prorok se zeptal: "Více než celou tvou rodinu, Omare?" A Omar opět odpověděl: "Ano." Prorok se zeptal: "Více než tvé peníze, Omare", Omar odpověděl: "Ano" A konečně: "Více než sebe samého, Omare?" A Omar odvětil: "Ne."

Jak vidíte, Omar byl čestný a odpovídal pravdivě. Prorok pak Omarovi řekl: "Ne, Omare, tvá víra není úplná do té doby, než ti budu dražší než jsi sám sobě." Omar řekl: "Šel jsem ven a přemýšlel jsem o tom. Když jsem se vrátil, vykřikl jsem: "Při Alláhovi! Posle Alláhův! Miluji tě víc než sebe samého!" A Prorok odpověděl: "Přišel čas, Omare."[22]

Myslel tím, že jeho víra je teď úplná. Abdulláh Ibn Omar (syn Omara) se zeptal svého otce: "Jak jsi to dokázal, otče? Odešel jsi jen na pár minut a pak jsi se vrátil." (Byl to nějaký knoflík, kterým jsi přepnul, co jsi cítil?). Omar odpověděl: "Můj synu, vyšel jsem ven a zeptal jsem se sám sebe, koho bych potřeboval víc v Soudný den: sebe samého či Proroka (SAWS)?" Pak jsem si uvědomil, že má potřeba jeho je větší než má potřeba sebe samého. Pamatoval jsem si, jak jsem byl na Sirátu (přímá cesta, která vede buďto do Ohně nebo do Ráje) a on mě zachránil. Alláh mě zachránil kvůli němu. Takže jsem jeho miloval víc, než sebe samého." Abdulláh se pak zeptal svého otce: "Otče, kdybys měl zapomenout vše o Prorokovi (SAWS), kterou věc bys nikdy nezapomněl?" Omar odpověděl: "Nikdy nezapomenu ten den, kdy jsem k němu šel říkajíc: "Uděl mi povolení jít na Umru (malou pouť), posle Alláhův." On řekl: "Nezapomeň na mě, bratře, až se budeš modlit k Alláhovi." Abdulláh řekl: "Tato slova nikdy nezapomenu".

V následujícím vyprávění Abú-Bakr As-Siddiq (RA) popisuje, jak hodně miluje Proroka (SAWS). Řekl: "Bylo to během Hidžry (emigrace z Mekky do Medíny), měli jsme žízeň, a tak jsem přinesl trošku mléka a řekl Prorokovi (SAWS): "Vypij to, posle Alláhův". Abú-Bakr řekl: "A on pil, dokud jsem neuhasil svou žízeň." Všimněte si; Prorok (SAWS) pil, dokud Abú-Bakr neuhasil svou žízeň? Vidíte, jaká to je láska?

Prorok jednou přišel domů a nalezl svého sluhu Thawbana plakat, protože mu Prorok tolik chyběl, když byl pryč celý den.  Vezměte si tuto silnou lásku jako příklad.

Když jdete na Umru, zastavíte se před hrobem Proroka (SAWS) a řeknete mu: "Chybíš mi, posle Alláhův". Je to z hloubky vašeho srdce? Znám muže, který jednou jednoduše řekl Muhammad Ibn Abdulláh (Muhammad syn Abdulláha, jen tak, bez jakýchkoli titulů. Pak šel na Umru a navštívil jeho hrob, aby se Prorokovi (SAWS) omluvil.

Abú-Bakr As-Siddiq vzal svého otce Abú-Kohafu v den, kdy otec konvertoval k Islámu, za Prorokem (SAWS) deklarovat svou víru.

Jeho otec byl starý a slepý. Prorok (SAWS) řekl Abú-Bakrovi: "Nech šejka (starého muže) v jeho domě a já půjdu k němu." Abú-Bakr odpověděl: "On by měl přijít k tobě, vzácný posle Alláhův." Když se Abú-Kohafa stal Muslimem, Abú-Bakr plakal. Lidé řekli Abú-Bakrovi: "Dnes je šťastný den, tvůj otec byl zachráněn od ohně pekelného, proč pláčeš?"

Odpověděl: "Byl bych býval rád, kdyby Abú-Tálib (Prorokův zemřelý strýc) mohl dnes stát před Prorokem (SAWS) a ne můj otec, protože pak by byl Prorok (SAWS) šťastnější." Umíte si vůbec představit takový vztah a takovou lásku? Radost z pohledu na šťastného Proroka (SAWS) je mnohem větší než má osobní spokojenost. Jak daleko jsme od takové lásky a od takového vztahu?

Dokonce i kmeny stromů milovaly Proroka (SAWS). Prorok (SAWS) dával každý pátek kázání v mešitě. Než byla postavena kazatelna, stával na kmeni stromu, aby na něho lidé viděli. Když ji postavili a Prorok (SAWS) z ní začal kázat, bylo slyšet, jak kmen pláče (jak říkali Prorokovi společníci). Strom plakal, protože mu bylo smutno po Prorokovi (SAWS) a Prorok (SAWS) sestoupil z kazatelny, pohladil kmen a pravil: "Nejsi spokojený, že jsi zde v zemi a že se mnou budeš v nebi?" Načež ten kmen plakat přestal. Onen kmen je stále na stejném místě, v zemi před hrobem Proroka (SAWS). Tento kmen plakal a cítil lásku a blízkost k Prorokovi (SAWS), my jsme však od něj stále velmi daleko.

Sawad (jeden ze společníků Proroka (SAWS)) stál v den ghazwat Badr (Bitvy u Badru), aby se pomodlil. Sawad byl tlustý a Prorok (SAWS) mu neustále říkal: "Stůj v řadě, Sawade“, ale Sawad stál pořád mimo. Prorok (SAWS) se pak otočil a když zjistil, že Sawad pořád není v řadě s ostatními, píchnul ho siwakem (malým krátkým dřívkem na čištění zubů) se slovy: "Srovnej se do řady, Sawade, jsme teď v bitvě a je to důležité." Sawad řekl: "Poranil jsi mě (siwakem), Posle Alláhův." Prorok (SAWS) pak vykasal své oblečení až po břicho a řekl: "Pomsti se, Sawade." Sawad začal líbat Prorokovo břicho se slovy: "Toto je to, co jsem chtěl! Toto je to, co jsem chtěl!" Ať jsou mír, požehnání a modlitby Alláha s naším milovaným Prorokem Muhammadem (SAWS).

 

AmrKhaled.net ©Všechna práva vyhrazena.

Tento článek může být publikován a reprodukován pro soukromé účely za podmínky, že je uveden původní pramen. Pro všechny ostatní účely musíte obdržet výslovný písemný souhlas od administrátorů těchto webových stránek. Pro další informace kontaktujte: dar_altarjama@amrkhaled.net